Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1133/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 30.8.2006 č. j. -90 potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12.5.2006 č. j. -66, jímž byla zamítnuta žaloba „o náhradu škody ve výši 104.969,60 Kč s příslušenstvím“, a žalobkyni bylo uloženo, aby zaplatila žalovanému náklady řízení ve výši 25.681,- Kč „na účet jeho zástupce“; současně rozhodl, že žalobkyně je povinna „nahradit“ žalovanému na nákladech odvolacího řízení 24.276,- Kč k rukám advokátky JUDr. A. K. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně „neprokázala, zda a v jaké výši jí protiprávním jednáním žalovaného vznikla škoda“, a že proto „nebylo možno žalobě vyhovět“.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které odůvodnila zejména tím, že oproti názoru soudů „ze všech provedených důkazů jednoznačně vyplývá“, že skutečná škoda v konkrétní prokázané výši žalobkyni jednoznačně vznikla, a že odvolací soud „vycházel pouze ze svých domněnek o nezdařilém důkazu žalobkyně o vzniku a výši škody“. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a „vrátil věc k dalšímu řízení“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že zásilka obsahující rozsudek odvolacího soudu, určená státu (České republice) jako účastníku řízení na straně žalobce, byla doručena příslušné organizační složce státu na jí požadovanou adresu dne 26.9.2006 a že žalobkyně, jejímž jménem před soudem jednala na základě pověření ministra vnitra ze dne 29.9.2004 zaměstnankyně s právnickým vzděláním Mgr. M. A., podala proti tomuto rozsudku („osobně“) u Okresního soudu Plzeň-město dne 29.11.2006 dovolání datované dnem 26.11.2006.

S názorem žalobkyně, že okamžik doručení rozsudku odvolacího soudu a s ním spojený počátek lhůty k podání dovolání je třeba odvíjet až ode dne 3.10.2006, kdy se zásilka obsahující napadený rozsudek odvolacího soudu fakticky doslala do rukou pověřené zaměstnankyně Mgr. M. A., nelze souhlasit.

Podle ustanovení (ve znění účinném v době doručování napadeného rozsudku odvolacího soudu) vystupuje-li před soudem za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, jedná před soudem jménem státu vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.

Podle ustanovení písemnost určenou státu soud předá doručujícímu orgánu k doručení příslušné organizační složce státu na adresu jejího sídla. Jestliže příslušná organizační složka státu o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou  adresu  v  České  republice,  kterou   mu   sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

Podle ustanovení za příslušnou organizační složku státu mohou přijmout  doručovanou písemnost osoby uvedené v (správně v ) nebo její zaměstnanci, kteří tím byli pověřeni.

Z uvedených ustanovení vyplývá, že jménem státu, vystupuje-li za stát před soudem – tak  jako  v posuzovaném   případě  –  organizační   složka   státu   příslušná   podle , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jedná před soudem vedoucí této organizační složky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu (v daném případě pověřená zaměstnankyně Mgr. M. A.). Vedoucí organizační složky státu ani jím pověřený zaměstnanci však nejsou – jak se dovolatelka mylně domnívá - zástupci státu ve smyslu ustanovení a násl. (tj. zástupci na základě plné moci), neboť jednání těchto osob představuje procesní úkony přímo státu. Proto také písemnosti určené státu, ať již jako účastníku řízení nebo jako tomu, na koho se soud obrací v souvislosti s probíhajícím řízením,  se  doručují   příslušné   organizační   složce (srov. ), a nikoli jim. Pro závěr o okamžiku doručení písemností určené státu je tedy rozhodující, kdy byla písemnost doručena na adresu sídla příslušné organizační složky státu, případně na jinou adresu v České republice, kterou tato organizační složka soudu sdělila (např. na adresu svého územního pracoviště), kde mohou   doručovanou   písemnost přijmout osoby uvedené v ustanovení ; to, kdy  se  tato   písemnost fakticky dostane do dispozice osob oprávněných podle ustanovení jménem státu jednat před soudem, není z tohoto hlediska významné, a to ani tehdy, obsahuje-li doručenka doplňující údaj o tom, že písemnost určená státu – jeho příslušné organizační složce směřuje „k rukám“ určité, jmenovitě označené osoby.

Za tohoto stavu je zřejmé, že lhůta k podání dovolání proti dotčenému rozsudku odvolacího soudu začala žalobkyni běžet již ode dne 26.9.2006 (kdy byl napadený rozsudek doručen   příslušné  organizační složce státu na jí požadovanou adresu) a že podle ustanovení a uplynula v pondělí dne 27.11.2006. Protože dovolání bylo podáno až dne 29.11.2006, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první a odmítl.

O  náhradě   nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně,   jejíž   dovolání   bylo   odmítnuto,   na   náhradu   nákladů   řízení   nemá    právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2008

JUDr. Zdeněk  Novotný, v. r.

předseda senátu