Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1090/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Mgr. M. P. (dříve D.), proti žalovaným 1) A. P., a 2) V. P., o 14.873,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanými proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2002, č.j. -23, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2006, č.j. -22, takto:

I. Dovolání žalovaných se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním, které došlo Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 3.2.2005, žalovaní sdělili, že podávají \"návrh na obnovu řízení, resp. žalobu na obnovu řízení Městského soudu v Praze do sp.zn. -23 ze dne 30.12.2002 ve věci námitky z podjatosti na JUDr. K. V. podle , případně žalobu pro zmatečnost \".

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 6.3.2006, č.j. -15 uvedené podání žalovaných doplněné podáním ze dne 27.12.2005 odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalovaní přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 19.9.2005, č.j. -7 ani podáním ze dne 27.12.2005 nedoplnili řádně žalobu pro zmatečnost, neboť žaloba postrádá přehledné a srozumitelné vylíčení rozhodujících skutečností, důvod zmatečnosti, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas a označení důkazů. Podání žalovaných proto muselo být podle ustanovení odmítnuto.

Odvolání žalovaných podané proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 19.10.2006, č.j. -22 odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovodil, že \"i přes poučení\" obsažené v usnesení ze dne 24.7.2006, č.j. -18 žalovaní \"neodstranili vady jejich odvolání a neuvedli, v jakém rozsahu napadají usnesení soudu prvního stupně, v čem spatřují nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatelé domáhají\". Za odvolací důvod \"nelze považovat námitku žalovaných, že usnesení obsahující výzvu k odstranění vad odvolání ze dne 24.7.2006 bylo podepsáno Mgr. D., justiční čekatelkou, na rozdíl od napadeného usnesení, které vydala JUDr. I. B., předsedkyně senátu\", neboť dle \"ustanovení vyhl. č. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy ve znění pozdějších předpisů jsou justiční čekatelé oprávněni z pověření předsedy soudu vykonávat jednoduché úkony kromě jiného také při odstraňování vad podání podle \". Jelikož vady odvolání brání jeho věcnému projednání, odvolací soud odvolání podle ustanovení ve spojení s ustanovením odmítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení [ a ], o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení věty druhé [ a ], ve věci konkursu a vyrovnání [ a ], o žalobě pro zmatečnost [ a ], o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [ a ], ve věci zastavení výkonu rozhodnutí [ a ], ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí [ a ], o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [ a ] nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních ( ) a v [ a ].

Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [ ], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení [ ].

V posuzovaném případě žalovaní dovoláním napadají usnesení odvolacího soudu, jímž bylo podle ustanovení a odmítnuto jejich odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 6.3.2006, č.j. -15.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních a , a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 72 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

Protože dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první , neboť žalovaní s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. ledna 2008

JUDr. Ljubomír  Drápal, v.r .

předseda senátu