Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 416/2006

U S N E S E N Í

I.Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. března 2005 č. j. -25 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 507 129,80 Kč s 2,5% úrokem z prodlení z částky 255 731,76 Kč od 23. 6. 2004 do zaplacení a z částky 251 398,04 Kč od 30. 6. 2004 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. října 2005 č. j. -58 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání.

Dovolání žalované není přípustné podle (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu v tom, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda povaha věci a okolnosti případu vyžadovaly, aby soud žalované usnesením podle uložil, aby se ve věci vyjádřila. Vydání takového usnesení je podle názoru dovolatelky potřebné pouze v situacích, kdy např. žalovaný jinak nereaguje na předchozí výzvy, nedostavuje se k jednání apod. V dané věci se však jednalo o neodůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, což podle jejího názoru není možné považovat za nesplnění povinností stanovených . Soud měl podle názoru dovolatelky nejprve vydat usnesení podle a pokud by dovolatelka nereagovala, měl ji vyzvat opětovně k podání vyjádření a navržení důkazů. Teprve pokud by nereagovala na předchozí výzvy a nedostavovala se k jednání, byl podle jejího názoru soud oprávněn k vydání výzvy podle Tak tomu v dané věci nebylo, a proto nebylo možné vydat poté ani rozsudek pro uznání, který má povahu zcela výjimečnou. Dovolatelka také namítla, že odvolací soud se nevypořádal se všemi jejími námitkami v odvolání. Řízení podle jejího názoru trpí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.  Dovolatelka navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu i rozsudku soudu prvního stupně.

Podle obsahu spisu se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky              507 129,80 Kč s příslušenstvím, když ve skutkových tvrzeních uvedla, že žalovaná u žalobkyně dvakrát objednala motorovou naftu, kterou poté od žalobkyně převzala, což zaměstnanec žalované vždy písemně potvrdil na dodacím listu. Dále uvedla, že cenu převzaté nafty žalované vyúčtovala dvěma fakturami v celkové hodnotě odpovídající žalované částce, tyto však zůstaly neuhrazeny. Žaloba obsahuje náležitosti podle (dále jen „“) a je tudíž projednatelná.

Soud prvního stupně ve věci rozhodl platebním rozkazem, který byl zrušen včas podaným odporem, v němž si žalovaná pouze vyhradila právo vyjádřit se k důvodům podání odporu dodatečně. Usnesením ze dne 21. ledna 2005 č. j. -20, doručeným žalované dne 24. 1. 2005, vyzval soud prvního stupně žalovanou, aby se ve lhůtě 20 dnů ve věci písemně vyjádřila a odůvodnila podaný odpor. Na toto usnesení žalovaná nereagovala. Usnesením ze dne 16. února 2005 č. j. -22 vydaným podle , doručeným žalované 18. 2. 2005, pak vyzval soud prvního stupně žalovanou, aby se ve lhůtě do 35 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobnímu návrhu, a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, připojila listinné důkazy, kterých se dovolává, popř. označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovanou současně poučil o následcích pro případ, že se bez vážného důvodu včas nevyjádří, ani nesdělí, jaký vážný důvod  jí v tom brání. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala.

Usnesení podle ustanovení je institutem přípravy prvního jednání ve sporném řízení, který soud provádí se záměrem (srov. ), aby bylo možno rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti mají podle všichni účastníci řízení, tedy nejen žalobce v žalobě, ale rovněž žalovaný. Jednání soudu, u něhož má být prováděno dokazování, předpokládá jistotu ve stanovení okruhu sporných a nesporných skutečností, což je vyloučeno bez součinnosti žalovaného, který musí být zavázán, a to právě ve stadiu přípravy jednání, vyjádřit se ve věci.

Závěr odvolacího soudu, že povaha věci a  okolnosti případu vyžadovaly, aby soud žalované usnesením podle uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy k prokázání svých tvrzení, není v rozporu s konstantní judikaturou. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod číslem 173 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, vyžaduje povaha věci vydání usnesení podle zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů mimořádně obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Okolnosti případu odůvodňují vydání usnesení podle zejména v takovém sporu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že – ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu mimořádně obtížnou – tu jsou takové mimořádné skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalovaného ve věci nemůže být první jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto.

V dané věci tedy nejde o právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která by byla odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešena rozdílně, a protože Nejvyšší soud neshledal ani jiné okolnosti, které by činily z pohledu dovolacích námitek rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, není dána přípustnost dovolání ani podle

Rovněž případné vady řízení je dovolací soud oprávněn zkoumat pouze v případě, že dovolání je přípustné.

Podle právní úpravy dovolání v není dovolání přípustné ani proti výroku odvolacího soudu o nákladech řízení, neboť podmínkou přípustnosti dovolání vyplývající z je, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž rozhodnutí o nákladech řízení není.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a proto je dovolací soud – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a a , když žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne   23. ledna 2008

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu