Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 114/2021-36

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 13 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2 700 Kč, co do kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši 1 494,15 Kč, co do smluvního úroku ve výši 18,98% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši 787,22 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 700 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 10 300 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 285 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 2 700 Kč, co do kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši 1 494,15 Kč, co do smluvního úroku ve výši 18,98% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši 787,22 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 700 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 10 300 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 285 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 281,37 Kč s úrokem ve výši 18,98% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to částky 13 000 Kč jako dlužné jistiny spotřebitelského úvěru poskytnutého společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum, částky 1 494,15 Kč jako kapitalizovaného úroku za půjčení peněžních prostředků (tj. úroku ve výši 18,98% ročně z částky 13 000 Kč od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021) a částky 787,22 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení (tj. úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 000 Kč od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021). Žalovaný na tuto půjčku uhradil částku ve 2 700 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

3. Smlouvou o půjčce číslo bylo prokázáno, že tato smlouva byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána dne datum. Dle textu y právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 13 000 Kč a tuto částku žalovaný při podpisu smlouvy převzal, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 390 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího týdenního období. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 32,15% ročně, RPSN činilo 206,15%.

4. Kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr bylo prokázáno, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je rozvedený, má jedno nezaopatřené dítě, je osobou samostatně výdělečně činnou s čistým příjmem z podnikání částka měsíčně, jako své výdaje uvedl výdaje na bydlení v objektu, jehož je spoluvlastníkem, ve výši 5 000 Kč měsíčně, osobní výdaje ve výši 3 500 Kč měsíčně, výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, další výdaje ve výši 4 800 Kč měsíčně. Dle karty žalovaný ke svým tvrzeným poměrům, příjmům a výdajům nepředložil právní předchůdkyni žalobkyně žádné doklady.

5. Výpisem z evidence České národní banky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně v době poskytnutí půjčky měla oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce číslo na postupníka.

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021.

8. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že do předmětu podnikání žalobkyně patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

9. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy o půjčce ve lhůtě do 28. 5. 2021. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14. 5. 2021.

10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum podepsali právní předchůdkyně žalobkyně, která byla nebankovním subjektem s oprávněním poskytovat spotřebitelský úvěr, a žalovaný smlouvu o půjčce číslo Touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 390 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího týdenního období. V kartě zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že je rozvedený, má jedno nezaopatřené dítě, je osobou samostatně výdělečně činnou s čistým příjmem z podnikání částka měsíčně, jako své výdaje uvedl výdaje na bydlení v objektu, jehož je spoluvlastníkem, ve výši 5 000 Kč měsíčně, osobní výdaje ve výši 3 500 Kč měsíčně, výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, další výdaje ve výši 4 800 Kč měsíčně. Žádné doklady osvědčující jeho tvrzené poměry, příjmy či výdaje právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný nepředložil. Dne 15. 1. 2021 podepsala právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i žalovanou pohledávku, na postupníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován v oznámení ze dne 19. 2. 2021 předaným k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Žalovaný dosud z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku 2 700 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě žalované pohledávky, a to předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 předanou k poštovní přepravě dne 14. 5. 2021 Lhůta k úhradě dluhu byla stanovena do 28. 5. 2021.

11. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

20. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí úvěru. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, anonymizována dvě slova příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle o. z. ve spojení s  z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

23. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalovanému částku 13 000 Kč na jeho účet, přičemž žalovaný z této částky žalobkyni či její právní předchůdkyni dosud vrátil pouze částku 2 700 Kč. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, na zaplacení částky 13 000 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byl žalovaný vyzván k zaplacení poskytnuté částky ve lhůtě do 28. 5. 2021 výzvou ze dne 13. 5. 2021, která byla předána k poštovní přepravě dne 14. 5. 2021. Splatnost nároku tak nastala dne 28. 5. 2021 a do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se v takovém případě žalovaný dostal dnem 29. 5. 2021. K tomuto dni činil úrok z prodlení dle 8,25% ročně. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I.) a ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci právo na 12,67% z nákladů, které v tomto řízení vynaložila (nárok žalobkyně uplatněný žalobou vyčíslený ke dni vyhlášení rozsudku činí 19 379,06 Kč, přisouzený nárok vyčíslený ke dni vyhlášení rozsudku činí 10 996,94 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 300 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen „a. t.) a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč dle , když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Celkem žalobkyně vynaložila v řízení na nákladech řízení částku 2 252 Kč. Soud přiznal žalobkyni 12,67% z těchto nákladů, tedy částku ve výši 285 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit dle k rukám zástupce žalobkyně.

25. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř, když nebyly shledány důvody pro povolení lhůty delší či pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.