Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A74317ADAAA48DA8C1257A4E0065F6D2.html
HTML · 10.19 KB
No categories available
20 Cdo 4205/2007
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 13. 4. 2006, č.j. 8 Nc 4638/2004 -33, jímž soud prvního stupně nevyhověl návrhu povinného a neustanovil mu pro řízení, vedené pod sp. zn. 8 Nc 4638/2004 , právního zástupce. Soud prvního stupně dovodil, že u povinného jsou sice splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , o občanském soudním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), ustanovení zástupce pro řízení však nevyžadovala ochrana jeho zájmů.
Povinný napadl usnesení – navzdory poučení o nepřípustnosti dovolání – dovoláním, v němž brojí proti závěru krajského soudu s tím, že nevyhověním jeho žádosti nemůže „projevit pravdivou skutečnost oprávnění oprávněného postupu vůči mě obžalovanému“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jde-li o usnesení odvolacího soudu, upravují přípustnost dovolání ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovolání není přípustné, neboť jím napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod č. 88).
Ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nevyhovění návrhu o ustanovení právního zástupce, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Co 1712/2002 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2002 pod č. 196).
Nejvyšší soud proto dovolání – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) – odmítl (§ 243b odst. 5 , věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu