Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 97/2021-38
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka
takto:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum (dále také jako„ Smlouva“) do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná ji odebírala. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne datum s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne datum z důvodů opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované ukončila dodávku elektřiny dle této smlouvy. Pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost a žalobkyně od smlouvy z tohoto důvodu odstoupí, si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši částka a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Daňovým dokladem variabilní symbol ze dne datum byla žalované vyúčtována částka ve výši částka představující smluvní pokutu za porušení povinností žalované odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, tj. částka za měsíce číslo až číslo. Na toto vyúčtování žalovaná uhradila částku ve výši částka, k úhradě tak zbývá částka ve výši částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z vyúčtování smluvní pokuty číslo ze dne datum vyplývá, že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu částka za porušení sjednaných podmínek (pokuta za předčasné ukončení smlouvy), tj. ve výši částka x anonymizováno měsíců.
4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum je zřejmé, že žalobkyně a žalovaná (jako nepodnikatel) uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě na adrese adresa. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ příjmení podmínky",„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že v něm obsažená smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahují žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti zákazníka při odběru elektřiny, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mimo jiné se zde nachází tato pasáž:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu anonymizováno jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od anonymizováno probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu, za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany anonymizováno a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je anonymizováno oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé anonymizováno neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, ve výši částka pro kat. Domácnost a částka pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od anonymizováno do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace).
5. Z informací pro zákazníka-spotřebitele, upomínek, oznámení o přerušení dodávek, a odstoupení od smlouvy vyplývá, že žalobkyně neobdržela splatné zálohy a vyúčtování, pročež žalobkyně požádala provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávek, po němž žalobkyně odstoupila od smlouvy. Z předložených podacích archů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované poštovní zásilky. Z obchodních podmínek žalobkyně a z oznámení o změně obchodních podmínek soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy. Z předžalobní upomínky ze dne datum s podacím archem vyplývá, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky před podáním žaloby. Z vyúčtování dodávky elektřiny číslo soud nezjistil ničeho.
6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny na dobu určitou, když tato obsahuje na první straně jednak ujednání, které vylučují možnost odstoupení od smlouvy žalovanou a dále právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokuty za podmínek tam uvedených. Z vyúčtování smluvní pokuty číslo ze dne datum a splatného datum vyplývá, že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši částka (částka x anonymizováno měsíců). Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná žalobkyni na smluvní pokutu uhradila částku ve výši částka, k úhradě tak zbývá částka částka.
7. Podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
8. Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně o tom, že ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum bylo sjednáno platně. Ze Smlouvy vyplývá, že žalovaná uzavřela smlouvu jako nepodnikatel – tedy v postavení spotřebitele. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej Cpjn 200/2013, R 102/2013 civ.) ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby (na poskytovatele nedopadá smluvní pokuta při např. chybném vyúčtování poskytnutých služeb, …), lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 6 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník .
9. V této souvislosti soud odkazuje i na článek 3 odst. 1 směrnice EHS číslo, dle nějž smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.
10. Článek 6 odst. 1 směrnice EHS číslo stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. Podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí 93/13 z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávači síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne 27. června 2000, Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, C -240/98 až C- 244/98, Recueil, s. 1-4941, bod 25, a ze dne 26. října 2006, Mostaza Claro, C-l 68/05, Sb. rozh. s. 1-10421, bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, bod 27; Mostaza Claro, bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice 93/13, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne 21. listopadu 2002, Cofidis, C -473/00, Recueil, s. 1-10875, bod 32, a výše uvedený rozsudek Mostaza Claro, bod 27).
11. Na projednávanou věc plně dopadá rovněž plně judikatura Ústavního soudu, která se zásadním způsobem vyjádřila k ustanovením spotřebitelských smluv psaných velmi malým až nečitelným písmem v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 342/09 ze dne 15. 6. 2009.
12. Jak soud uvedl již výše, v daném případě povinnost spotřebitele hradit smluvní pokutu by nastoupila výlučně proto, že žalobkyně tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělila, tedy sice si„ opatřila“ podpis spotřebitele, avšak ujednání o smluvních pokutách neoprostila dalších vad, které nález Ústavního soudu vytýká, a to nepřehlednosti, složitých a nesrozumitelných formulací, malého písma, skryté formy a nevýhodnosti pro spotřebitele, když pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem smluvní pokuta sjednána není. Při testu přiměřenosti podle § 1813 o. z. okresní soud vycházel z toho, že smluvní pokuta je institutem utvrzení dluhu. Posuzoval, jakou funkci měla sjednaná smluvní pokuta plnit. Dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve výši částka za každý kalendářní měsíc i jeho část, následující po dni ukončení dodávky do konce původně dohodnuté doby trvání smlouvy, měla plnit primárně funkci preventivní, měla působit na žalovanou, aby setrvala po stanovenou dobu ve smluvním vztahu a po porušení utvrzené povinnosti byla aktivována její funkce kompenzační a sankční. Cílem takto sjednané smluvní pokuty tedy bylo nejprve odstrašovat od budoucího porušení závazku a pro případ nedostatečného odrazení umožnit, aby žalobkyně získala plnění od žalované bez jakéhokoliv protiplnění a z porušení závazku profitovala. Okresní soud se dále zabýval srovnáním postavení spotřebitele se sjednanou smluvní pokutou a bez sjednané smluvní pokuty a otázkou, zda, pokud by smluvní pokuta sjednána nebyla, by spotřebiteli vznikla povinnost nahradit dodavateli škodu. Zabýval se také otázkou, jakým rizikům čelí dodavatel, když jím vytvořená smlouva obsahuje taková sankční ujednání v neprospěch spotřebitele. Pokud spotřebitel ve smluvním vztahu nesetrvá, tak ale také energii nespotřebovává a nevzniká mu povinnost za ni platit. Stejně tak pokud spotřebitel sice ve vztahu setrvá, ale odebírá méně, než dodavatel při uzavírání smlouvy předpokládal (např. v době, kdy tráví část roku pracovně v zahraničí, na chatě apod.) anebo neodebírá vůbec, nedosáhne dodavatel očekávaného zisku. Dodavatel nikdy nemůže mít jistotu, jaká bude spotřeba energií spotřebiteli a pokud ji nakupuje předem, musí své podnikatelské riziko ošetřit. Podnikatelské riziko je však, dle názoru soudu nevýznamné, neboť tak jak existují spotřebitelé, kteří spotřebují méně, na druhé straně jsou spotřebitelé, kteří spotřebují více, než bylo předpokládáno. Pokud by spotřebitel bez sjednané smluvní pokuty odebíral méně, nebo vůbec, nebyl by povinen hradit dodavateli škodu, neboť žádná škoda nevzniká. Okresní soud je toho názoru, že požadavkem na smluvní pokutu žalobkyně nepoctivě přenáší obchodní riziko na spotřebitele, aniž by to bylo spotřebiteli kompenzováno významnější výhodou. Okresní soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši částka za kalendářní měsíc, je ujednáním, které způsobuje nerovnováhu práv a povinností stran. Nerovnováha vyplývá i z toho, že pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem, žádná smluvní pokuta sjednána není. Zjištěnou nerovnováhu považuje okresní soud za významnou. Okresní soud má za to, že dodavatel, resp. žalobkyně nejednala vůči spotřebiteli, resp. žalované poctivě. Informace o smluvních pokutách nebyly poskytnuty jasně a srozumitelně, byly skryty v odstavci s obecným názvem, a to v rozvláčném, formulačně složitém, a v , pro běžného člověka, nepochopitelném souvětí plném alternativ a negací. Navíc vložení názvu smlouvy„ Smlouva o sdružených službách dodávky …“ s textem„ uzavřená mezi následujícími smluvními stranami:“ až na začátek druhé stránky smlouvy, kde se nachází podpisy, a která má spotřebiteli evokovat, že se jako obvykle jedná o první stranu smlouvy, je zcela zjevnou snahou žalobkyně o ukrytí ujednání o smluvních pokutách před zrakem spotřebitele.
13. S ohledem na shora uvedené, soudu nezbylo než žalobu v rozsahu částka představující smluvní pokutu zamítnout, shodně s judikaturou Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9 Co 209/2019 či 84 Co 124/2019 či s převládající judikaturou ostatních odvolacích soudů v ČR.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád a contrario. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, ale žádné náklady jí nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).