Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 254/2021-23

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 703,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 615,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 24 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 18 703,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 83,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 826,33 Kč a s úrokem ve výši 29% ročně z částky 24 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 2 470,20 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 615,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 24 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 18 703,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 83,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 826,33 Kč a s úrokem ve výši 29% ročně z částky 24 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 2 470,20 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 42 703,44 Kč (dlužná jistina ve výši 24 423,53 Kč a úrok a poplatky ve výši 18 279,91 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) uzavřela s žalovaným dne 15. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba půjčenou částku a dále částku ve výši 21 542 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 4 472 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 9 700 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 7 370 Kč), a to v 60 měsíčních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 12. 2019 ve výši 758 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 24 423,53 Kč úrokem ve výši 29% ročně dle Smlouvy o zápůjčce, a to od 10. 12. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla právnická osoba postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 826,33 Kč (úrok ve výši 29% ročně z částky 24 423,53 Kč od 10. 12. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 698,80 Kč (úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 24 423,53 Kč od 5. 11. 2018 do 20. 1. 2020), úrok ve výši 29% ročně z částky 24 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 24 423,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právnická osoba před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně právnická osoba úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným) v zákaznické kartě.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu zúčastnila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a právnická osoba důkazů ( , , v platném znění, dále jen„ “).

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právnická osoba uzavřel dne 15. 10. 2018 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 25 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 21 542 Kč, který tvoří úrok ve výši 4 472 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 9 700 Kč a částka za komfortní splácení ve výši 7 370 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 46 542 Kč (25 000 Kč + 21 542 Kč) v 60 měsíčních splátkách po 776 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. RPSN činila u této zápůjčky 229,45 %. Žalovaný smlouvu o zápůjčce vlastnoručně podepsal.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právnická osoba postoupil dne 20. 1. 2020 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 20. 1. 2020. Žalovanému byla zaslána dne 28. 1. 2021 předžalobní upomínka.

5. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen právnická osoba svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Žalovaný byl dle sdělení žalobkyně dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, avšak žalobkyně soudu nedoložila žádné důkazy prokazující výše uvedené (soudu nebyla zaslána ani zákaznická karta).

14. Žalobkyně sice tvrdila, že právnická osoba řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, avšak soudu žádné důkazy k prokázání svých tvrzení nezaslala. Vzhledem k tomu, že právnická osoba nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo dle sdělení žalobkyně v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

15. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 2991 o. z. tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 25 000 Kč, zaplaceno 1 000 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 24 000 Kč a dále ve smyslu o. z. úrok z prodlení dle , v kapitalizované výši 2 615,35 Kč a ve výši 9% ročně z částky 24 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (výrok I.).

16. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného) soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku za zápůjčku s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (21 542 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalovanému (25 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 470,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 709 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle , advokátního tarifu, odměna ve výši 14 100 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu, doplnění žaloby, účast při jednání dne 1. 2. 2022), paušální náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 600 Kč ve výši 3 276 Kč, to vše v rozsahu 12% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 56%, neúspěšná v rozsahu 44%).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.