Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1635/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. června 2004, č. j. -54, vyhověl žalobě a určil, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní „bytu č. 17 o velikosti 3+1 na adrese Ch. n. 653/18 P. 5-H.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), zamítl vzájemný návrh žalovaného na uložení povinnosti žalobkyni vyklidit předmětný byt a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. ledna 2005, č. j. -66, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích o věci samé, změnil jej v nákladovém výroku a rozhodl

o nákladech odvolacího řízení účastníků.

K dovolání žalovaného Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozsudkem ze dne 9. listopadu 2005, č. j. -86, zrušil shora citovaná rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Poté soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 31. března 2006,

č. j. -99, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou nájemkyní předmětného bytu, a vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného

a uložil žalobkyni povinnost vyklidit předmětný byt po právní moci rozsudku do patnácti dnů od zajištění náhradního bytu; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání obou účastníků řízení odvolací soud usnesením ze dne 23. listopadu 2006, č. j. -119, odmítl – podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s – odvolání žalobkyně proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, rozsudek změnil ve výroku o nákladech řízení účastníků a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž popsala důvody svého nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, potažmo i s rozhodnutím soudu prvního stupně. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Jak se podává z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 121 verte), napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručováno prostřednictvím doručujícího orgánu – provozovatele poštovních služeb ( ) – zástupkyni dovolatelky advokátce Mgr. A. M. ( ) a zásilka obsahující toto rozhodnutí byla uložena na poště ( ) v úterý 9. ledna 2007; ve smyslu se proto za den doručení pokládá pátek 12. ledna 2007. Z uvedeného pak nezbytně vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí

12. března 2007. Bylo-li dovolání učiněno telefaxem (viz č. l. 123) až v pondělí

26. března 2007 (a následně doplněno písemným podáním předaným k poštovní přepravě dne 28. března 2007), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. I kdyby za den doručení bylo považováno pondělí 15. ledna 2007

(tj. den, kdy uvedená advokátka zásilku obsahující citované rozhodnutí skutečně obdržela), byl by posledním dnem dovolací lhůty čtvrtek 15. března 2007 a dovolání podané telefaxem dne 26. března 2007 (doplněné podáním předaným k poštovní přepravě dne 28. března 2007) by bylo také dovoláním podaným evidentně opožděně.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle věty první a jako opožděné odmítl.

Pro úplnost lze dodat, že i v případě, že by dovolání nebylo podáno opožděně, muselo by být odmítnuto pro nepřípustnost podle věty první a , neboť dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu a odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je podle žaloba pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. března 2005, sp. zn. , a ze dne 27. září 2007, sp. zn. ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalovanému nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2008

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu