Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 630/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Z. B., a.s., zastoupené JUDr. B. S., advokátkou proti žalovanému Mgr. M. P., správci konkursní podstaty úpadce M. H. C. s.r.o., o určení práv k průmyslovému vzoru, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. prosince 2005, č.j. -358, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. prosince 2005, č.j. -358, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. ledna 2005, č.j. -233, není přípustné podle , ve znění před 1. 4. 2005 (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř). V dovolání zpochybněná právní otázka nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, nebyla řešena odvolacím soudem v rozporu s hmotným právem.

Podle tvrzení dovolatelky je dán naléhavý právní zájem na vedení sporu a aktivní legitimace žalobkyně tím, že pro žalobkyni byl vytvořen průmyslový vzor Ing. J. L. a Ing. R. D. ke splnění úkolů v pracovní poměru a žalovaný ohrožuje žalobkyni použitím neprávem zapsaného průmyslového vzoru jako prostředku k šikanóznímu výkonu práva proti žalobkyni, jež by v důsledku mohlo vést k omezení podnikatelské činnosti žalobkyně, k zastavení výroby v části jejího podniku, zmaření všech finančních prostředků vynaložených žalobkyní na vývoj, výrobu a uvedení na trh magnetoterapeutických přístrojů vyráběných podle řešení na základě žalovanou neoprávněně přivlastněného průmyslového vzoru č. 29155, a v neposlední řadě k nepříznivým sociálním důsledkům na zaměstnance žalobkyně. Za otázku zásadního významu považuje, zda je v případě vytvoření průmyslového vzoru ke splnění požadavku „plnění úkolů v pracovním poměru“ nezbytné, aby muselo jít pouze o úkoly ke splnění povinností z pracovní smlouvy, či zda tyto úkoly mohou být předsedovi představenstva uloženy i rozhodnutím představenstva, případně zda tyto úkoly mohou vyplynout i z jiných právních úkonů, například ze zvláštního ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V daném případě odvolací soud učinil skutkové zjištění, že Ing. J. L. byl předsedou představenstva žalobkyně a Ing. R. D. předmětný průmyslový vzor vytvořil na základě smlouvy o dílo ze dne 17. 2. 1999, podle níž se Ing. R. D., jako zaměstnanec žalobkyně, zavázal nad rámec úkolů vyplývajících z pracovní smlouvy vytvořit dílo - magnetoterapeutický přístroj. Ing. R. D. měl tedy vytvořit dílo mimo pracovní náplň podle pracovní smlouvy uzavřené s žalobkyní, tudíž mimo plnění svých smluvních pracovních povinností. Vzhledem k tomu, že ani Ing. J. L.a ani Ing. R. D. nebyli v pracovním poměru k žalobkyni, učinil odvolací soud správný právní závěr, že ve smyslu , o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, na žalobkyni nepřešlo právo k průmyslovému vzoru.

Ustanovení totiž stanoví, že pokud vytvořil původce průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru, přechází právo původce podat přihlášku průmyslového vzoru na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

Namítá-li dovolatelka že v rámci tohoto ustanovení nemusí být nezbytné, aby původce průmyslového vzoru úkoly k jeho vytvoření plnil v pracovním poměru, a že je může plnit i jako předseda představenstva, je její právní názor v rozporu s uvedeným ustanovením, jež stanoví podmínku, že původce musí vytvořit průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru. Předseda představenstva jako člen statutárního orgánu však není ve vztahu k právnické osobě, v níž je předsedou představenstva, v pracovním poměru. Tato podmínka tedy nebyla u Ing. J.L., který byl pouze předsedou představenstva žalobkyně, splněna, jak správně dovodil odvolací soud.

Nesprávný je rovněž názor dovolatelky, že činností v pracovním poměru je i činnost Ing. R.D., který však vytvářel průmyslový vzor, podle zjištění odvolacího soudu, na základě smlouvy o dílo, jíž se zavázal, jako zaměstnance žalobkyně, nad rámec úkolů vyplývajících z jeho pracovní smlouvy a náplně práce, vytvořit dílo - magnetoterapeutický přístroj. Bylo-li tedy dílo Ing. R.D.vytvořeno mimo činnost prováděnou podle pracovní smlouvy, a to podle smlouvy o dílo, resp. na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr ve smyslu (), je správný závěr odvolacího soudu, že Ing. R. D. nevytvářel ve smyslu průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru.

Závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně je tedy správný.

Dovolací soud se proto již dále nezabýval námitkou existence naléhavého právního zájmu, neboť aby dovolání bylo úspěšné a rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno, musela by být prokázána jak existence naléhavého právního zájmu, tak i aktivní legitimace žalobkyně současně.

Dovolání žalobkyně tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolací soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , ,     a Bylo-li dovolání žalobkyně odmítnuto, žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 1 550 Kč [, v návaznosti na a , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění do 31. 8. 2006] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč ( vyhl.č. , ve znění do 31. 8. 2006), tedy celkem ve výši 1 625 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 7. ledna 2008

JUDr. Kateřina    H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu