Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4947/2007

U S N E S E N Í

Dovolání žalobce se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou na ochranu osobnosti se žalobce domáhal satisfakce spočívající v určení postupu JUDr. B. v soudních řízeních vedených u Okresního soudu v Jablonci

nad Nisou pod sp. zn. , a jako úmyslné hrubé porušení občanských práv chráněných příslušnými článkyy základních lidských práv a svobod,y, a . Poukázal na to, že před projednáním výše uvedených věcí pozval soudce

JUDr. B. žalobce do své kanceláře a žádal po něm zpětvzetí žalob, hrozil mu vyměřením soudních poplatků v maximální výši a zamítnutí na žádosti o osvobození

od soudních poplatků, což by vedlo k zastavení řízení. Důvodem byla snaha

JUDr. B. uchránit právní zástupkyni města D. JUDr. V. (matku kolegy JUDr. B. a justičního čekatele u téhož soudu Mgr. V.) před dalším „debaklem“, neboť v právní věci a město D. pod dojmem průběhu řízení vzalo raději žalobu zpět.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14. ledna 2005, č.j.

-134, k návrhu žalobce připustil změnu žaloby tak, že namísto návrhu

na určení, že postup JUDr. B. v již zmíněných věcech sp. zn. ,

a byl úmyslným hrubým porušením občanských práv chráněných příslušnými článkyy základních lidských práv a svobod,y, a , je žalovaný povinen do jednoho měsíce po právní moci rozsudku zveřejnit v denním tisku „M. f. D.“ v části A na straně 6 a 7 v rubrice „Názory“ omluvu tohoto znění:

„Omlouvám se J. H. za to, že jsem ho v rozporu se zákonem nutil mimo soudní jednání ve své kanceláři ke zpětvzetí žalob vedených u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , a s tím, že pokud tak neučiní, vyměřím mu soudní poplatky v maximální výši, kterou nebude moci uhradit, a já pak budu mít důvod k zastavení řízení v předmětných věcech, a dále za to, že jsem nepřípustně pozměnil spisovou značku na podání J. H. ze dne 18. 1. 2000 označeného jako zpětvzetí žádosti z č.j. Spr. 840/99 na sp. zn. a na základě toho zastavil řízení ve věci pod sp. zn. a dále se omlouvám za to, že jsem zasílal rozhodnutí o zastavení řízení ve věcech , na adresu L., ačkoli jsem musel vědět, že J. H. bydlí v D.“

Usnesením ze dne 23. března 2007, č.j. -189, soud prvního stupně nepřipustil, aby do řízení přistoupila jako další žalovaná Česká republika-Okresní soud v Jablonci nad Nisou. S odkazem na ustanovení (dále jen „“) dovodil, že žalobce navrhl přistoupení dalšího účastníka do řízení s tím, že soud by mohl v řízení dospět k závěru, že jednání žalovaného není excesem „v rámci dřívějšího pracovního poměru“. Poukázal na rozhodnutí v obdobných věcech, v nichž byl dovozen nedostatek věcné legitimace žalovaného a z názoru, že ani v tomto řízení nebyl dosavadní žalovaný v době zahájení řízení věcně legitimován. Uzavřel, že žalobce návrhem na přistoupení další žalované do řízení obchází institut záměny účastníků ( ).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. června 2007, č.j. -196, podle potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dovodil, že návrhu žalobce na připuštění přistoupení dalšího žalovaného do řízení nebylo možno vyhovět mimo jiné také proto, že z něho není zřejmé, čeho se vůči nově označené žalované domáhá, co po ní žalobce konkrétně požaduje a z jakého důvodu a v jakém jejím jednání spatřuje zásah do svých osobnostních práv. Rozhodnout o přistoupení dalšího účastníka do řízení může soud jen za splnění konkrétních předpokladů, mezi něž mimo jiné náleží i řádný a zdůvodněný návrh na přistoupení dalšího účastníka.

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo doručeno zástupkyni žalobce dne

26. července 2007 a právní moci nabylo téhož dne.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 7. září 2007 včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení Má zato, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ] a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzením posouzení věci [ ]. Pokud totiž odvolací soud dovodil, že návrh žalobce na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované do řízení neobsahuje všechny stanovené náležitosti, měl rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit s poučením, aby  v souladu s ustanovením vyzval žalobce k opravě nebo doplnění jeho podání. Protože tak neučinil, porušil ustanovení a současně i právo na spravedlivý proces. Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Žalovaný  J. B. se k dovolání žalobce nevyjádřil.

Dovolací soud uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení , stalo se tak ve lhůtě

ve smyslu ustanovení , přičemž je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením a je přípustné podle stanovení Poté dovolací soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že z hlediska výtek obsažených v dovolání je třeba je považovat za správné ( ).

Z ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně, je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i tehdy, když nebyly uplatněny v dovolání. Ty však z obsahu spisu seznány nebyly.

Podle ustanovení věta první na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník.

Soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení ( ) také tehdy, je-li zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2005, sp.zn. ). V souzené věci je pak zřejmé, že soudy obou stupňů z uvedené zásady při svém rozhodování vycházely.

Pokud má dovolatel zato, že soudy nebyla náležitě v této souvislosti splněna jejich poučovací povinnost, pak je třeba připomenout, že tato povinnost se omezuje  pouze na procesní práva a povinnosti účastníků. Proto např. poučení o tom, že má či může být žalován ještě další žalovaný (resp. co má být žalováno vůči takovému žalovanému), však z mezí procesních pravidel sporu zřetelně vybočuje, a oslabovalo by úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení (obdobně srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne

3. ledna 1996, sp.zn.  ). Ani v tomto smyslu nelze proto dovodit případné pochybení odvolacího soudu, který současně přihlédl i k tomu, že žalobcem uplatněný žalobní petit nesměřuje vůči tomu, kdo podle žalobce měl do řízení přistoupit jako další žalovaný.

Jestliže tedy je napadené rozhodnutí z hlediska uplatněných výtek dovolatele  správné ( ), Nejvyšší soud české republiky jako soud dovolací proto toto dovolání jako nedůvodné zamítl ( ). K projednání věci nebylo nařízeno jednání ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2007

JUDr.PavelPavlík,v.r.                                                                předseda senátu