Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 987/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů dovolacího řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. října 2006, č. j. -40, potvrdil ve věci samé usnesení ze dne 26. dubna 2006, č. j. -29, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 (dále též jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. ; současně citované usnesení změnil ve výroku o nákladech řízení účastníků

a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že v dané věci nejsou splněny předpoklady obnovy řízení ve smyslu ustanovení a b/ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Vyslovil přesvědčení, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam „s ohledem na jeho věk

a zdravotní stav“. V návaznosti na to popsal svůj zdravotní stav, uvedl, že dovolání by nepodával, pokud by šlo jen o zaplacení dlužného nájemného, a zdůraznil, že dlužné nájemné již uhradil, přestože – z důvodů popsaných v dovolání – nesouhlasil s jeho výší. Namítl, že s ohledem na jeho věk a zdravotní stav „není možné provést exekuci vyklizením bytu bez náhrady na ulici, aby se stal bezdomovcem“. Z obsahu dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání především ztotožnila s právním posouzením věci soudy obou stupňů, poté zrekapitulovala průběh řízení ve věci sp. zn. Obvodního soudu pro Prahu 4 a zdůraznila, že „pokud by žalovaný nájemné řádně platil, nemuselo dojít k této situaci“. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ) a že má formální i obsahové znaky uvedené v ustanovení

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , 238a a nezakládají přípustnost dovolání proti napadenému usnesení proto, že toto rozhodnutí nelze podřadit žádnému

z tam vyjmenovaných případů.

Podle je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení platí obdobně ( ).

Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za podmínek, jež jsou uvedeny v (včetně omezení, jež plynou z ustanovení ).

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení ve spojení s dikcí pak plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 172 v sešitě č. 10 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura).

Dovolání není přípustné ani podle ve spojení

s ustanovením a b/ , neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně potvrzené napadeným usnesením bylo prvním rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení.

Konečně není splněna ani podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení (ve spojení s ustanovením ), jelikož napadené rozhodnutí není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení platí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle

, jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Námitky dovolatele po obsahové stránce nesměřují k řešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, případně je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešena rozdílně. Jde totiž o námitky skutkové (takové námitky nelze v případě přípustnosti dovolání podle ve spojení s ustanovením úspěšně uplatnit – viz výklad shora), které se navíc – s přihlédnutím k jejich obsahu ( ) – upínají k vyhovujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci sp. zn. , popřípadě k rozsudku, jímž odvolací soud tento rozsudek potvrdil, a nikoliv k napadenému usnesení odvolacího soudu. Dovolatel tak přehlédl, že je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ve spojení s ustanovením ), nemůže být pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní skutková námitka (navíc námitka, která se netýká napadeného rozhodnutí, nýbrž se vztahuje k rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou na obnovu řízení). Přitom k tzv. zmatečnostním vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ). Samy o sobě, i kdyby byly dány, však takové vady přípustnost dovolání nezakládají; jsou právně významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost ( a násl. ).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ze žádného v úvahu přicházejícího ustanovení , a proto dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení věty první, , , a Důvody hodné zvláštního zřetele ( ), pro něž úspěšné žalobkyni výjimečně nepřiznal náhradu nákladů dovolacího řízení, spatřuje zejména v osobních, zdravotních a sociálních poměrech žalovaného. Přitom má také za to, že uvedený nákladový výrok se nijak nepříznivě neprojeví v majetkových poměrech žalobkyně.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2007

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu