Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 9/2022-27
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 807,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 4 055 Kč,
b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 640,16 Kč,
c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 024,52 Kč,
d) zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 055 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
e) úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 055 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 752,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 708,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 335,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 868,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 868,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 4 055 Kč, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 640,16 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 024,52 Kč, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 055 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, e) úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 055 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 752,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 708,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 335,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 868,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 868,13 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 36 807,57 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo kterou s právním předchůdcem, společností právnická osoba (IČO, dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel dne 4. 8. 2018. Právní předchůdce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 824 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 4. 2. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit pevný úrok ve výši 8 577 Kč (úroková sazba 29% ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 620 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 625 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a půjčku zesplatnil. Pohledávka byla s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný doposud na pohledávku uhradil 30 945 Kč. Aktuální výše dlužné částky činí 36 807,57 Kč s příslušenstvím, z toho na jistině 20 923,13 Kč a na úrocích a poplatcích 15 884,44 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2021 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.
4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění:
5. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným po ověření jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr dne 4. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky ve výši 8 577 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 620 Kč, odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 625 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 824 Kč. Úroková sazba byla uvedena ve výši 29 % ročně a RPSN ve výši 161,57 % (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo kartou zákazníka ze dne 4. 8. 2018, pracovní smlouvou ze dne 30. 8. 2013, výplatními páskami za duben 2018, květen 2018 a červen 2018, nájemní smlouvou). Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 (s účinností ke dni 5. 1. 2021) na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021). Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021, která mu byla téhož dne odeslána (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).
6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
7. Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 4. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky a poplatky, v pravidelných měsíčních splátkách po 3 824 Kč. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
8. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dle uzavřené smlouvy žalovaný zápůjčku žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci vrátil, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla, uhrazeno bylo 30 945 Kč.
9. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti; smluvní vztah účastníků pak soud hodnotil jako spotřebitelský ve smyslu § 419, § 420 odst. 1, § 1811 - §1813 a § 1815 o. z.
10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez navrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
15. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
16. Podle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla po přezkoumání úvěruschopnosti uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechal právní předchůdce žalovanému jistinu ve výši 35 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právním předchůdcem postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 4 055 Kč včetně, jak bude vysvětleno dále, žalobkyní požadovaného úroku ve výši 29 % a zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku).
21. Jde-li o celkové náklady související s poskytnutím zápůjčky, které strany ve smlouvě sjednaly v celkové částce 33 822 Kč, sestávající z úroku ve výši 29 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 8 577 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 620 Kč a z odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 625 Kč, hodnotí soud tyto celkové náklady jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, (Praha 2009), s. 1855-1858). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ komfortní splácení“ či„ flexibilní splácení“ v podobě hotovostního režimu splátek, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu zápůjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Lze tedy konstatovat, že uvedené celkové náklady spotřebitelského úvěru byly tvořeny jen jednou faktickou položkou, a to výlučně kapitalizovaným úrokem (a tedy odměnou za půjčení peněz, resp. zisk).
22. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 33 822 Kč za poskytnutí jistiny 35 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 18 měsíců. Sjednané úroky tak činí cca 100,12 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách ČNB, se pohybovaly v srpnu roku 2018 okolo 9 % ročně, u úvěrů z kreditních karet pak cca 24 %. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než jedenáctinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.
23. Ujednání o odměně za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, odměně za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení i o úroku kapitalizovaném již při uzavírání smlouvy, tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 28 Co 33/2003). Soud proto na základě shora uvedeného žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 32 752,57 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok II. rozsudku).
24. Poplatek týkající se hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právním předchůdcem jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právním předchůdcem, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy, tj. jednalo se o tzv. adhezní smlouvu. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017).
25. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně v rozsahu dosud neuhrazené jistiny v částce 4 055 Kč (35 000 Kč – uhrazených 30 945 Kč). Ve vztahu k smluvnímu úroku soud žalobkyni přiznal pouze běžící úrok ve výši 29 % tak, jak jej žalobkyně v návrhu požaduje (a soud jej považuje za hraniční sazbu úroku předmětné hotovostní půjčky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Přiznaný kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný úrok z prodlení pak soud oproti návrhu přiměřeně ponížil, vycházejíc z neuhrazené jistiny po splatnosti smlouvy.
26. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).
27. Právo na náhradu nákladů řízení by měl dle míry úspěchu a neúspěchu ve věci žalovaný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), tomu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.