Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 90/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Povinný je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení 985,- Kč k rukám advokátky JUDr. A. B.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud v napadeném výroku (výrok I.) potvrdil usnesení ze dne 17. 12. 2002, č.j. -16, kterým okresní soud nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2001, č.j. -39, výkon rozhodnutí. Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud byl výkon rozhodnutí nařízen výslovně pouze podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2001, č.j. -39, má výkon rozhodnutí oporu v exekučním titulu pouze v částkách 18 510,- Kč a 2 037,50 Kč, celkem ve výši 20 547,50 Kč. Námitkou povinného ohledně existence vymáhané pohledávky se nezabýval, neboť tato otázka může být posuzována jen při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí.

Proti shora označenému rozhodnutí (výroku I. napadeného usnesení) podal povinný dovolání, neboť je přesvědčen, že předmětný výkon rozhodnutí je prováděn neoprávněně. Soud svým postupem dopustil výkon takového práva, které v důsledku vzájemného započtení pohledávek oprávněné nepřísluší. Navrhl, aby napadené usnesení bylo ve výroku I. zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu  řízení.

Oprávněná ve svém vyjádření navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto; dovolaní povinného pokládá za účelové. Povinný vůči ní žádné pohledávky neměl, nikdy nesouhlasila s jakýmkoli zápočtem a žádnou dohodu o započtení povinnému nepodepsala.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný argumenty ve prospěch závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Tvrdí-li, že vymáhaný nárok zanikl v důsledku započtení vzájemných pohledávek mezi oprávněnou a povinným, jde

o námitku, která je významná a přísluší o ní rozhodovat pouze v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí podle nebo h) (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 20. 8. 1965, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR č. 9, ročník 1965 pod č. 69). Závěr odvolacího soudu, že ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí se touto námitkou zabývat nelze, je proto v souladu s ustálenou soudní praxí.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení , a , věty první, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 910,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (, , ., , ., a ), sníženou dále o 50 % podle vyhlášky, a v částce 75,- Kč představující paušální náhradu podle o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2007

JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu