Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 14/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž součástí byly úvěrové podmínky, a na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku částka. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, zjišťovala kreditní skóre posouzením příjmů a výdajů, dalších osobních údajů, provedla lustrace v registrech. K těmto svým žalobním tvrzením žalobkyně neoznačila žádný důkaz. Uvedla dále, že žalovaná se zavázal úvěr zaplatit do 30 dnů od jeho poskytnutí s tím, že se zavázal zaplatit poplatek částka. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovaným byly smlouvou sjednány také další volitelné služby za poplatek částka za expres výplatu, za poplatek částka za bezpečnou splátku, za poplatek částka za SMS servis s tím, že žalovaný si prodloužil splatnost úvěru od 30 dní a za takové prodloužení je účtován poplatek částka. Žalobkyně dále po žalovaném požadovala uhradit částka za účelně vynaložené náklady a dále smluvní pokutu ve výši částka (vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru). Žalobkyně proto účtovala žalovanému i poplatky za bezpečnou splátku ze dne datum a datum (2 x částka), poplatky za SMS servis ze dne datum a datum (2 x částka) a současně požadovala po žalovaném kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum a dále od datum zákonný úrok z prodlení z částky částka, a to do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o úvěru číslo ze dne datum a výzvu k zaplacení úvěru včetně podacího archu.
4. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku částka, tato mu byla vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet dne datum, jak bylo zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy a na základě dotazu na právnická osoba Smlouva byla uzavřena elektronicky po zadání kódu zaslaného skrze SMS. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku částka do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Dále si žalovaný sjednal poplatky za expresní výplatu ve výši částka jednorázově, poplatek za službu SMS servis částka měsíčně, poplatek za službu bezpečná splátka ve výši částka měsíčně, poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů ve výši částka.
5. Z výpisu čerpání a úhrad byly potvrzeny shora uvedené údaje o výši úvěru a datu vyplacení, dále bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil.
6. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne datum do 30 dnů, tato byla dle podacího archu odeslána žalovanému na doručovací adresu ze smlouvy dne datum.
7. Žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jakožto fyzická osoba nepodnikající, což plyne z uvedených osobních údajů, proto je třeba na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem. Ze smlouvy ani z dalších předložených listin však nebylo zjištěno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že takový proces prováděla, zjišťovala a porovnávala příjmy a výdaje, lustrovala žalovaného v příslušných registrech, avšak žádné listiny k prokázání takového jednání nedoložila.
8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C679/18)
10. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že zjišťovala a ověřovala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet. Zcela nepostačující je zjištění pouze základních údajů (dle smlouvy), navíc bez jakéhokoli prověření. Soud nemohl při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. s ohledem na její neúčast, přičemž takové poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání. Soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat, naopak lze legitimně od žalobkyně očekávat, že se jednání zúčastní, případně že ponese procesní následky své nepřítomnosti. Žalobkyně břemeno tvrzení a především důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.
13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
14. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku částka (částka zaslal žalobkyni z důvodu své identifikace), jak bylo prokázáno opisem výpisu o proplacení smlouvy. Žalovaný v řízení činný nebyl, netvrdil, že by uhradil žalobkyni více, ani že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Jelikož nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na jeho straně. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z.
15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum, jak plyne z předžalobní upomínky včetně podacího archu, s určením lhůty k plnění do 30 dnů. Od následujícího dne, tj. od datum, je tudíž žalovaný v prodlení.
16. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 60,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,07 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).