Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 532/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 2006, č. j. -104, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 4. 4. 2006, č. j. -86, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 63.627,- Kč s 2% úrokem z prodlení od dne 25. 4. 2004 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný, jako zadavatel dvou samostatných veřejných soutěží o nejvhodnější nabídku na uzavření smlouvy o zajištění provozu, údržby a oprav veřejného osvětlení statutárního města H. pro okrsek č. 1 (veřejné zakázka č. 6/MH/02) a pro okrsek č. 2 (veřejná zakázka č 7/MH/02), rozhodl v obou soutěžích dne 17. 7. 2003 o výběru nejvhodnější nabídky, avšak v obou případech jiné než uplatněné žalobkyní, která proti těmto rozhodnutím podala dne 28. 8. 2003 námitky, jimž žalovaný rozhodnutími ze dne 5. 8. 2003 nevyhověl. Žalobkyně dne 11. 8. 2003 podala návrh na zahájení řízení o přezkoumání těchto rozhodnutí u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „ÚOHS“) a na jeho výzvu uhradila správní poplatky v souhrnné výši 63.627,- Kč (34.917,- Kč a 28.710,- Kč). ÚOHS dne 21. 10. 2003 rozhodl o zrušení obou rozhodnutí žalovaného s tím, že byl porušen a , o zadávání veřejných zakázek, neboť nabídkové ceny uchazečů nehodnotil podle jejich výše v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže, tedy podle zveřejněného způsobu, a hodnocení nabídek neobsahovalo zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Po zamítnutí rozkladu podaného žalovaným se obě jeho rozhodnutí stala pravomocnými. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle obch. zák. s přihlédnutím k obch. zák. jako odpovědnost za škodu a dospěl k závěru, že porušením obecného ustanovení obch. zák. a speciálních ustanovení ze strany žalovaného vznikla žalobkyni škoda odpovídající výši zaplacených správních poplatků (63.627,- Kč).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 8. 2006, č. j. -104, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, avšak odpovědnost žalovaného posuzoval podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem  a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), neboť rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky má charakter rozhodnutí při výkonu veřejné správy, což dovodil zejména z toho, že zadavatelem je žalovaný jako územní samosprávný celek, který využívá k úhradě závazků vyplývajících ze smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku rozpočtových prostředků, a že zákonnost rozhodnutí je přezkoumatelná orgánem dozoru – ÚOHS, jenž má postavení ústředního orgánu státní správy. Dospěl k závěru, že pokud ÚOHS zrušil rozhodnutí žalovaného o výběru nejvhodnější nabídky z důvodu porušení , jde o rozhodnutí nezákonné a žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody v rozsahu stanoveném , přičemž správní poplatky na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (žalovaného) představují účelně vynaložené náklady v souvislosti s přezkumným řízením.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovolatel s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 2005, sp. zn. , z něhož cituje část odůvodnění, namítá, že zaplacený správní poplatek nepovažuje za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nýbrž za náklad vynaložený uchazečem o veřejnou zakázku výhradně na základě jeho vůle. Dále s odkazem na namítá, že rozhodnutí obce, která jako zadavatel vyhlásila veřejnou obchodní soutěž na opravu či údržbu jejího obecního majetku, o výběru uchazeče není rozhodnutím při výkonu státní správy a současně se nejedná ani o správní rozhodnutí. Z ustanovení dovozuje, že k založení jeho odpovědnosti za škodu podle citovaného zákona je nutné, aby rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda, mělo vlastnosti vykonatelného rozhodnutí, a uzavírá, že podmínky jeho odpovědnosti podle nejsou dány. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení, zastoupeným advokátem podle odst. l , dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , odst. 3 , je i důvodné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Podle územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen \"územní celky v samostatné působnosti\").

Podle § 19 písm. a) uvedeného zákona územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím.

Z uvedených ustanovení je zřejmé, že obec jakožto územní samosprávný celek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím jejích orgánů, došlo-li ke škodě při výkonu jejích pravomocí v rámci samostatné působnosti.

V posuzovaném případě šlo o záležitost vztahující se k výkonu samosprávy v samostatné působnosti obce ve smyslu , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Podmínka odpovědnosti obce podle , tedy že škoda byla způsobena nezákonným rozhodnutím obce vydaným při výkonu veřejné správy, tj. takovým rozhodnutím, kde obec uplatňuje veřejnou moc, jejímž je nositelem, splněna nebyla. V daném případě je sice nezákonným rozhodnutí vydané obcí (žalovaným) jakožto zadavatelem veřejné soutěže o pořadí nejvhodnějších nabídek na zajištění provozu, údržby a oprav veřejného osvětlení ve vlastnictví obce, avšak nejde zde o rozhodování o právech a povinnostech jiných osob, vůči nimž by byla uplatňována tzv. vrchnostenská pozice. Je jednoznačné, že při výběru provozovatele svého zařízení, jenž vstoupí do právních vztahů s žalovaným  jako rovný s rovným, a při rozhodnutí o výsledku zadané veřejné soutěže obec vystupuje a rozhoduje jako vlastník a vykonává svá oprávnění při nakládání a hospodaření se svým majetkem. Dispozice s obecním majetkem má zvláštní soukromoprávní povahu a rozhodování obce o výběru provozovatele jejího majetku není výkonem veřejné moci, a nelze proto s tímto rozhodnutím, byť bylo příslušným orgánem zrušeno, spojovat odpovědnost obce podle a násl., (v tomto směru obdobně např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2001, č. 141/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Není proto správný právní názor odvolacího soudu, že pokud v rámci samostatné působnosti obec hospodaří a nakládá se svým majetkem, její odpovědnost může být založena aplikací V takovém případě přichází v úvahu obecná odpovědnost za škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že otázka odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím zadavatele veřejné zakázky o výběru nejvhodnější nabídky je v rozsudku odvolacího soudu řešena v rozporu s hmotným právem, a dovolací soud proto dospěl k závěru, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, a dovolání proti němu je proto přípustné ve smyslu ustanovení , odst. 3 ; ze stejných důvodů je pak i důvodné (podle ).

Protože rozsudek odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle správný, Nejvyšší soud jej zrušil (, věta za středníkem, ) a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (, věta první, ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 12. prosince 2007

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu