Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1335/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. ze dne 28. 11. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) spáchaného jím jako účastníkem ve formě pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj je popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Uvedeným rozsudkem bylo zároveň rozhodnuto o vině Z. Z., (matky dovolatele), a to trestným činem podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák., když dle § 24 tr. zák. bylo ohledně ní upuštěno od potrestání. Podle § 228 a § 229 trestního řádu (dále jen tr. ř.) bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku J. Z. podal, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem, a to usnesením sp. zn. ze dne 20. 4. 2006, jímž jej podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Proti uvedenému usnesení podal dovolatel prostřednictvím své obhájkyně dovolání, a to osobně u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 16. 8. 2006, což je také na podaném dovolání zřetelně vyznačeno (č. l. 163). Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. je také zřejmé, že citované usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo dovolateli doručeno dne 13. 6. 2006 (viz č. l. 156). Obhájkyni JUDr. M. Š., AK Ústí nad Labem, udělil plnou moc toliko k podání dovolání dne 19. 6. 2006 (viz č. l. 164). Citované usnesení jí tedy doručováno nebylo, jelikož tato jej při jednání soudů prvního ani druhého stupně nezastupovala. Příslušnému státnímu zástupci bylo doručeno dne 12. 6. 2006.

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V předmětné věci takto zákonem vymezená lhůta uplynula jejím posledním dnem, kterým byl den 14. 8. 2006 (den 13. 8. 2006 byl neděle a dle § 60 odst. 3 tr. ř. tedy lhůta skončila nejbližším příštím pracovním dnem). S ohledem na již vyslovené bylo uvedené dovolání podáno po uplynutí zákonné lhůty předepsané pro podání dovolání, když bylo podáno u příslušného soudu osobně až dne 16. 8. 2006. Za těchto okolností dovolací soud nemohl přihlížet k věcné argumentaci vedené v rámci podaného dovolání.

K takto podanému dovolání se vyjádřila i státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupkyně), která uvedla, že skutkový stav, jak byl oběma soudy v daném případě zjištěn, koresponduje s právní kvalifikací činu. Správně z něho soudy dovodily i naplnění subjektivní stránky daného trestného činu, neboť obviněnou (Z. Z., matkou dovolatele) nárokovaná částka příspěvku na koupi motorového vozidla na jeho koupi fakticky užita nebyla, když toto vozidlo bylo z jejích prostředků zakoupeno již před podáním žádosti o příspěvek a příslušná kupní smlouva mezi Z. Z. a odsouzenou M. P. měla uvedenou skutečnost pouze zakrýt a uvést stát v omyl o tom, že z uvedených prostředků nebyl automobil zakoupen. Tyto okolnosti tak měly na posouzení trestnosti dovolatele vliv nikoliv okrajový, ale zásadní. Vzhledem k tomu státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné, když navrhla, aby takto učinil v neveřejném zasedání dle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

S poukazem na uvedené skutečnosti pak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr .ř. odmítnout, protože bylo podáno opožděně, přičemž uvedené rozhodnutí přijal za splnění podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 5. prosince 2007

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka