Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 311/2021-31
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 23 698 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci
částku 5 492,43 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 979,33 Kč.
kapitalizovaný úrok ve výši 3 397,97 Kč,
zákonný úrok z prodlení z částky 3 749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9 %,
úrok 29 % ročně z částky 3 749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,
částku 18 205,57 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 313,87 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 11 155,7 Kč,
zákonný úrok z prodlení z částky 12 798,09 Kč od 11.2.2021 do zaplacení ve výši 9 %,
úrok 29 % ročně z částky 12 798,09 Kč od 11.2.2021 do zaplacení,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 492,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 979,33 Kč. kapitalizovaný úrok ve výši 3 397,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 29 % ročně z částky 3 749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, částku 18 205,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 313,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 155,7 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 798,09 Kč od 11.2.2021 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 29 % ročně z částky 12 798,09 Kč od 11.2.2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 23 698 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 3.4.2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. 650740107 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).
2. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce č. 650740107. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že právnická osoba před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 11 Podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku . V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena.
3. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20.987 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6.372 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 6.272 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8.343 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2.611 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.10.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku.
4. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 11.2.2019. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 3.10.2018. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 3.10.2018 činila dlužná jistina částku 5.918,33 Kč a dlužný poplatek částku 4.686,96 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 3.106,57 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3.749,36 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 4.10.2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 41.494,57 Kč.
5. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.
6. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.908,90 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 14.908,90 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
7. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 5.492,43 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3.749,36 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1.743,07 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 3.397,97 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 979,33 Kč,
-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.749,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.
8. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.397,97 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3.749,36 Kč od 4.10.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 979,33 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3.749,36 Kč od 3.11.2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020.
9. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
10. Žalovaná se k věci podáním ze dne 29.9.2021 vyjádřila s tím, že byla ovlivněna jednáním dcery, aniž by byla v záležitosti půjčky zcela orientovaná. Pobírá starobní důchod v malé výši a ráda by se dohodla na částce, kterou bude schopna splácet. Je obyvatelkou domova pro seniory název obec, kde jí sociální pracovnice poskytují podporu při vyřizování všech záležitostí, jelikož je samostatně nedokáže vyřešit.
11. Žalobkyně po obdržení tohoto vyjádření navrhla, aby soud vydal v dané věci rozsudek pro uznání.
12. Soud vyjádření žalované ze dne 29.9.2021 nepovažoval za uznání závazku, jak má na mysli ust. § 153a ) o.s.ř. Vyjádření žalované nelze vnímat jako uznání nároku nebo základu nároku, takový široký výklad tohoto vyjádření by znamenal zneužití institutu ust. § 153a ) o.s.ř.
13. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 3.2.2022 se žalovaná nedostavila, protože onemocněla akutní virózou, zatím testy na ATG měla negativní na Covid -19. Svou neúčast omluvila. Soud jednal v nepřítomnosti žalované, když její účast nepovažoval za nutnou a bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listin.
14. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to:
- Smlouvou o zápůjčce ze dne 3.4.2017, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 26 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 46 987 Kč v 18 splátkách po 2 611 Kč a poslední splátka 2 600 Kč,
- Smlouvou o zápůjčce ze dne 9.2.2017, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 40 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 72 019 Kč v 18 splátkách po 4 002 Kč a poslední splátka 3 985 Kč,
- Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, str. 11, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uvedena žalovaná,
- Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce č. 650740107 a č. 650818565, výše pohledávky činí 55 814,47 Kč bez příslušenství,
- Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28.6.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 45 168,99 Kč nejpozději do 13.7.2021.
15. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, a žalovaná se dne 3.4.2017 dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 26 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 20 987 Kč, sestávající z úroku ve výši 6 372 Kč, poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 6 272 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 2 343 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 26 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 46 987 Kč v 18 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 2 611 Kč a výše poslední splátky činí 2 600 Kč. Dne 9.2.2017 se právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 32 019 Kč, sestávající z úroku ve výši 9 803 Kč, poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 9 380 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 12 836 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 40 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 72 019 Kč v 18 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 4 002 Kč a výše poslední splátky činí 3 985 Kč.
16. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupení oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
17. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
18. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
19. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
20. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
21. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
22. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
23. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit.
26. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 20 987 Kč za zapůjčení částky 26 000 Kč na 18 měsíců, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 26 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 18 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 80 % jistiny, ročně přes 53 %. U poplatku 32 019 Kč za zapůjčení částky 40 000 Kč na 18 měsíců je výše úroku stejná jako v předchozím případě. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
27. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
28. Soud má za to, že úrok ve výši 32 019 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 40 000 Kč na dobu 18 měsíců představující, stejně jako úrok ve výši 20 987 Kč jako odměna za zapůjčení částky 26 000 Kč na 18 měsíců, tedy přes 80 % celé jistiny zápůjčky (ročně 53 %), je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
29. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 26 000 Kč a 40 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná uhradila 41 494,57 Kč a 53 213,43 Kč. Žalovaná tak na jistině žádné zápůjčky ničeho nedluží a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.
31. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobkyně a žalované podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).
32. Žalobkyně doložila dvě zákaznické karty, z nichž bylo zjištěno že žalovaná je důchodkyně, pobírá důchod 10 394 Kč (9 300 Kč), k tomu má další příjem 26 000 Kč (24 000 Kč), hradí interní splátky 4 002 Kč (2 250 Kč), odhadované měsíční náklady činí 3 000 Kč (3 000 Kč).
33. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
34. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
35. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalované, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobkyně dané skutečnosti jakkoli ověřovala. Nic dalšího žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované nezjišťovala a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně získala veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované.
36. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a vyhodnocením způsobu plnění jejích dosavadních dluhů, jak jí ukládá § 86 ZoSÚ, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
37. Žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru schopnost žalované splácet úvěr, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru i z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou podle ust. § 86 ZoSÚ, ve spojení s § 580 a § 588 OZ . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaná dovolala, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudované na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).
38. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.