Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2483/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné K. p., a. s., V. I. G proti povinné J. R., za účasti dalších oprávněných 1) Ing. V. R., 2) J. R., zastoupené advokátem a 3) F. T. B.V., zastoupeného advokátem, o rozvrhu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání J. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2006, č.j. -321, takto:

I.   Dovolání  se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 12. 12. 2005, č. j. -296, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 z rozdělované podstaty ve výši 3.590.000,- Kč uspokojil pohledávku nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby (6.300,- Kč) a pohledávku F. T. B. V. v části 3.583.700,- Kč. Se soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožnil v tom, že pohledávka oprávněné a pohledávky dalších oprávněných patří do skupiny podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), a protože je všechny z rozdělované podstaty nelze plně uspokojit, je rozhodující jejich pořadí ( , odst. 5 ). Pohledávka F. T. B.V. je zajištěna zástavním právem na vydražených nemovitostech, jež vzniklo 20. 10. 1993, pohledávka J. R. byla přihlášena 28. 11. 2002, takže pravidla pořadí svědčí ve prospěch pohledávky zástavního věřitele.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla J. R. dovoláním, jímž namítá, že pohledávku „uplatnila, jakmile o ní rozhodl Městský soud v nalézacím řízení,“ a to, „že řízení trvalo tak dlouho,“ nepokládá za svou vinu. Připomíná, že vynaložila náklady v nalézacím i vykonávacím řízení, které zůstaly rovněž neuspokojeny. Částka 3.590.000,- Kč, která tvoří podstatu, měla být podle dovolatelky rozdělena mezi oprávněné poměrně. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (rozvrhovému usnesení nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, kterým dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje, je dovolací soud vázán (včetně jeho konkretizace) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam ( , věta první, ).

Ze spisu vyplývá, že pohledávka společnosti F. T. B.V. – vyčíslená včetně příslušenství k 5. 12. 2005 částkou 20.098.623,06 Kč – je zajištěna zástavním právem na vydražených nemovitostech; vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl ve prospěch právní předchůdkyně společnosti povolen rozhodnutím K. ú. P. – m., č.j. V2-8826/93, s účinky vkladu ke dni 20. 10. 1993. J. R. (věřitelka pohledávky 1.409.688,- Kč s příslušenstvím a pohledávky 64.824,- Kč, přiznaných směnečným platebním rozkazem Krajského obchodního soudu v Praze z 18. 9. 1998, sp. zn. ) přistoupila k řízení a stala se jako další oprávněná jeho účastnicí dnem účinnosti , tj. 1. 1. 2001 (srov. část dvanáctou, hlavu I., bod 20. cit. zákona).

Dovolatelka netvrdí, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, a hodnocením argumentace v dovolání obsažené k takovému závěru dospět nelze; rozvrh podstaty ( ) vyřešil odvolací soud v plném souladu s ustanoveními , 2 a 5 Námitka dovolatelky, že se zřetelem k jí uváděným okolnostem měly být pohledávky oprávněné a dalších oprávněných uspokojeny poměrně, tedy bez ohledu na pravidla pořadí, je ve světle rozvrhových zásad nepřípadná.

Lze uzavřít, že odvolací soud k přezkumu předloženou otázku vyřešil v plném souladu se zněním zákona (jeho rozhodnutí tudíž zásadní právní význam ve smyslu , odst. 3 nemá); Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (dovolatelka na náhradu svých nákladů právo nemá a ostatním účastníkům v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2007

JUDr. Pavel   K r b e k , v. r.

předseda senátu