Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 1/2022-23
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 572 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaná cestovala pražskou veřejnou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, čímž porušila své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu a vznikla jí tak povinnost k úhradě v celkové výši 4 572 Kč. Splatnost jízdného a přirážky nastává v den provedení přepravní kontroly. Žalovaná na svůj dluh do dnešního dne nic neuhradila, ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně.
2. K výzvě soudu, aby se žalovaná vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva řádně doručena. Proto má soud za to, že žalovaná nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s navrženým postupem vyjádřila souhlas již v návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:
4. Po skutkové stránce má soud z předložených listin za prokázané, že žalovaná byla dne 14. 4. 2021 podrobena v tramvajové lince číslo přepravní kontrole, při které se neprokázala jízdním dokladem. Dále byla žalovaná dne 12. 4. 2021 podrobena v tramvajové lince číslo přepravní kontrole, při které se neprokázala jízdním dokladem. Dne 12. 4. 2021 byla žalovaná podrobena v tramvajové lince číslo přepravní kontrole, při které se neprokázala jízdním dokladem. O provedených přepravních kontrolách byly pořízeny zápisy, v nichž byla žalovaná řádně identifikována, o čemž byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole číslo. Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu 1 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, dosud však na ni neuhradila nic.
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost, případně sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč, přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.
6. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobkyni přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp.zn. IV. ÚS 2777/2011 a pod sp.zn. Pl. ÚS 25/12 dospěl k závěru, že žalobkyni žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní), bagatelní pohledávce a zejména ke skutečnosti, že žalobkyně si nabývání a následné vymáhání pohledávek sám zvolil jako„ předmět podnikání“, uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Je sice na žalobkyni, jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistil výkon své podnikatelské činnosti, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobkyně se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá„ právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.