Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 236/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 11. 2005 domáhá na žalované, která je podle výpisu z živnostenského rejstříku Slovenské republiky ze dne 25. 10. 2005 podnikatelkou s místem podnikání ve Slovenské republice, zaplacení částky 117.625,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o kupní cenu za dodané zboží. Tvrdí, že příslušnost Krajského soudu v Brně je ve smyslu sjednána účastníky v čl. X rámcové kupní smlouvy ze dne 2. 11. 2004.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 2. 2007, č. j. -14, vyslovil svou místní nepříslušnost (podle a 2 ) s tím, že po nabytí právní moci bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne, neboť s odkazem na dospěl k závěru, že k dohodě mezi účastníky o místní příslušnosti nelze přihlížet, protože rámcová kupní smlouva ze dne 2. 11. 2004 tuto dohodu obsahující (v čl. X) nebyla předložena v originále ani v ověřeném opisu (, věta druhá, ); z této však dovodil projev vůle účastníků k projednání sporů z ní vzniklých soudy v České republice.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 5. 2007, č. j. – 25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Doplnil skutkový stav o zjištění, že žalovaná nemá na území České republiky žádný majetek. Konstatoval, že nedoložení originálu nebo ověřené kopie dohody o místní příslušnosti nelze posuzovat jako vadu podání (ve smyslu ), a uzavřel, že místní příslušnost Krajského soudu v Brně nelze dovodit z označení žalované ( ) ani z jiných tvrzení v žalobě a žádné okolnosti zakládající příslušnost tohoto soudu nebyly v řízení zjištěny ( ), a tudíž je na místě postup podle

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle odstavce 3  tohoto ustanovení  jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se především zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí dle

Podle článku 23 sedmého oddílu Nařízení rady ES č. 44/2001 dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Dohoda o příslušnosti musí být uzavřena a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.

Takovou prorogační klauzuli tak oproti ujednání o volbě místně příslušného soudu podle není žalobce povinen přikládat k žalobě v originále  nebo ověřené kopii, a to ani tehdy, je-li zvolen konkrétní soud, a zahrnuje-li tedy volba jak mezinárodní, tak místní příslušnost soudu. Výlučnost soudu zvoleného podle článku 23 je pouze relativní výlučností, působí inter partes, a smyslem formálních požadavků na dohodu je zabezpečit existenci skutečného konsensu obou stran, jasně a určitě vyjádřeného.

Z výše uvedeného je zřejmé, že soudy obou stupňů nezohlednily při předložení věci Nejvyššímu soudu ČR k postupu podle . článek 23 Nařízení Rady, nerozlišily dohodu uzavřenou podle tohoto článku a ujednání o volbě místně příslušného soudu podle , a proto Nejvyšší soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. listopadu 2007

JUDr. Petr  Vojtek, v. r.

předseda senátu