Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
211 C 110/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od 5. 9 2021 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od 5. 9 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne datum uzavřela s žalobkyní přes webové stránky smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala vedle jistiny zaplatit žalobkyni i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, a to vše do datum. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, zaplatila pouze částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované náhledem do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů registru TelcoScore, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru„ sankční seznamy“. Současně přihlédla k informacím sděleným žalovanou.
2. Žalovaná se z jednání omluvila s tím, že chce co nejdříve vše vyřešit. I žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované bezhotovostně vyplacena částka částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr ve výši částka vrátit v jedné splátce do 12. 11 2020 a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši částka Smlouva obsahuje podpis SMS kódem.
4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí v domácnosti, která má tři členy, přičemž dva členové mají příjem. Výše pravidelných měsíčních výdajů činí částka, ověřený čistý měsíční příjem činí 50 000 a čistý měsíční příjem dle spotřebitele činí částka. Minimální výdaje činí částka, rezerva pro výdaje je pak částka. Disponibilní příjem je tak částka, posouzení úvěruschopnosti je tak úspěšné. Žalobkyně předložila i metodiku posuzování úvěruschopnosti, ze které soud zjistil, že žalobkyně má vlastní interní pravidla pro posuzování úvěruschopnosti. Obsahuje seznam podpůrných dokumentů vyžadovaných pro posouzení žádosti o úvěr, dále seznam databází, ze kterých jsou čerpány informace. Z výplatní pásky červen a srpen 2020 soud zjistil, že žalované byl zaslán příjem ve výši částka a částka. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že měla zůstatek ve výši – částka. Předložen soudu byl i občanský průkaz žalované.
5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne datum byla provedena na bankovní účet č. bankovní účet platba ve výši částka, a to pod variabilní symbol.
6. Ze zprávy banky soud zjistil, že byla v říjnu 2020 majitelkou a disponentem předmětného bankovního účtu žalovaná. V říjnu 2020 byla připsána na tento bankovní účet pod variabilní symbol částka částka.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána. Byla vyzvaná k zaplacení částky do 3 dnů, přičemž předžalobní výzva byla odeslána dne datum.
8. Ze Sazebníku a souhlasu se zpracováním osobních údajů neučinil soud žádná nová skutková zjištění.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) ,. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113).
15. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý úvěr, a to zejména stran výdajů. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet úvěr neunesla. Žalobkyně předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, který obsahuje informace pouze sdělené žalovanou. Dále předložila výplatní pásky žalované a výpis z bankovního účtu, který je s negativním zůstatkem. Žalobkyně tak neprokázala, že ověřovala, zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod., když navíc z předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované řádně.
16. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od žalobkyně převzal částku částka, přičemž dosud žalobkyni uhradila pouze částku částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne datum s určením data splatnosti do 3 dnů od doručení. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne datum, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od datum Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 17,30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,65 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,35 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).