Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Odo 1377/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal zaplacení částky 70.000,- Kč z titulu půjčky poskytnuté žalovanému v červenci roku 2000 na zakoupení osobního automobilu a motoru do tohoto vozidla.

Okresní soud v Litoměřicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 4. 2005, č. j. -53, uložil žalovanému zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 70.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2003 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení požadovaného 6,5 % úroku z prodlení z částky 70.000,- Kč od 1. 9. 2003 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli v roce 1996 kupní smlouvu ohledně osobního automobilu  Škoda 105 za kupní cenu 20.000,- Kč a  v červnu roku 2000 smlouvu o půjčce ve výši 50.000,- Kč, že dne 2. 7. 2003 žalovaný podepsal u vyhotovenou advokátem (dále „ “), v níž je uvedeno, že uznává, že k označenému datu dluží žalobci částku 70.000,- Kč jako nesplacený zbytek půjčky poskytnuté v červenci 2000 s tím, že částka bude splatná ke konci srpna 2003, že žalovaný nejednal při podpisu předmětné y pod nátlakem, a že dosud žalobci požadovanou částku neuhradil. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jak co do částky  20.000,- Kč ( obč. zák.), tak  i co do částky 50.000,- Kč ( obč. zák.). Dovodil dále, že je platným uznáním dluhu podle věty druhé obč.zák., i když v ní je uvedeno, že jde o dluh z titulu půjčky, nikoliv zčásti z titulu nezaplacení kupní ceny; závazek žalovaného je v ní určen dostatečně určitým způsobem a tento právní úkon tak zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v uznaném rozsahu v době uznání trval. Protože žalovaný neprokázal, že dluh uhradil, bylo žalobě vyhověno, a to i pokud jde o úrok z prodlení ( obč. zák., vl. nař. č. ) ve výši 2 %; v rozsahu požadovaného   6,5 % úroku byla žaloba zamítnuta.

K odvolání žalovaného, směřujícímu proti vyhovujícímu výroku ve věci samé a výroku o nákladech řízení, Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 26. 4. 2006, č. j. -67, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé tak, že žalobu na zaplacení částky 20.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2003 do zaplacení zamítl; jinak ho potvrdil a  rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl ve shodě soudem prvního stupně k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 50.000,- Kč, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný splnil svůj závazek ze smlouvy o půjčce. Pokud jde o částku 20.000,- Kč, nejednalo se o půjčku, ale o kupní cenu; pokud se žalobce – dle skutkových tvrzení obsažených v žalobě – domáhal pouze plnění z uzavřené smlouvy o půjčce, a nikoliv plnění z uzavřené kupní smlouvy, nebylo možno v tomto rozsahu  žalobě vyhovět. Odvolací soud dále konstatoval, že za situace, kdy žalovaný v řízení neuplatnil námitku promlčení, bylo nadbytečné zabývat se platností písemného uznání závazku žalovaným v předmětné ě. Přesto však zaujal názor, že by bylo možno toto uznání považovat za platné jen ve vztahu k částce 50.000,- Kč, ve vztahu k níž odpovídalo skutečnosti; pokud jde o částku 20.000,- Kč, byl právní důvod tohoto závazku zcela jiný, než ten, který byl v ě uveden a proto je ve vztahu k ní uznání závazku neplatné.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení a uplatnil v něm výslovně dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). V dovolání shrnuje skutkové a právní závěry obsažené v rozsudcích soudů obou stupňů, a vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, na základě něhož zamítl žalobu co do částky 20.000,- Kč. Dovolatel má za to, že „pitvání skutečnosti, zda se jednalo o nesplacený zbytek půjčky či kupní ceny je … právně irelevantní“, že je „důležité, že se jednalo o uznání závazku a toto uznání bylo učiněno právně kvalifikovaným způsobem“; z důvodu uvedených v dovolání nemůže obstát „ani námitka promlčení ze strany odvolacího soudu“. Rovněž tak vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu o nákladech řízení. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena  odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu objektivně oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupenou advokátem ( ) se nejprve zabýval jeho přípustností.

Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a odst. 2 písm. a)

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Dovolání však není podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci  žalovaný sice výslovně  napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu jako celek, obsahově však jeho námitky směřují (mimo výroku o nákladech řízení) do měnícího výroku, jímž bylo rozhodnuto  o peněžitém plnění ve výši 20.000,- Kč; přípustnost dovolání proti tomuto výroku je však výslovně vyloučena  ustanovením

Nejvyšší soud proto dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podle věty první a odmítl.  Pro úplnost lze konstatovat, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu (jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 50.000,- Kč) by bylo subjektivně nepřípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997 sp. zn. , uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998).

Dovolatel dále napadá rozsudek odvolacího soudu ve výroku o nákladech řízení. Tento výrok, byť je obsažen ve výroku rozsudku, je svou povahou usnesením.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , neboť podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno rozhodnutí soudu první stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 88 v časopise Soudní judikatura, ročník 2002).

Nejvyšší soud proto dovolání i v tomto rozsahu jako nepřípustné  odmítl  ( věta první, ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a o skutečnost, že žalovanému nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 22. listopadu  2007

Doc. JUDr. Věra  K o r e c k á , CSc., v. r.

předsedkyně senátu