Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 4/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 790 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 790 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 790 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 3 790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o půjčce č. 382742567 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z doložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný pak měl právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku i se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný uhradil částku 23 750 Kč. Oprávnění požadovat zaplacení dlužné částky právní předchůdkyně žalobkyně převedla smlouvou o postoupení pohledávky na právnická osoba S.á.r.l., která smlouvou o postoupení pohledávek postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni.

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud aplikoval na daný vztah úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1. nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky.

6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 ( , , dále jen „o. z.“), právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě o. z., neboť k němu došlo již za jeho účinnosti.

7. Podle § 657obč. zák., ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (dále jen „obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

9. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

10. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce. V uvedené smlouvě byl mezi účastníky sjednán v souvislosti s poskytnutím půjčky tzv. souhrnný poplatek, kdy z obsahu této smlouvy je zřejmé, že tento představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či Škárová, M., , in: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kol., II., 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1855). Částku označenou ve smlouvě jako souhrnný poplatek tak soud posoudil jako kapitalizovaný úrok.

13. Jak uvedl např. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

14. V případě předmětné smlouvy činil kapitalizovaný úrok částku 12 540 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vrácena prostřednictvím 60 týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku téměř než 72 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v prosinci 2009 průměrně ve výši 13,58 % ročně.

15. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako tzv. souhrnný poplatek, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení obč. zák. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalované vrácení jistiny půjčky, případně zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem (nařízení vlády č. ).

16. V projednávané věci uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 23 750 Kč. S ohledem na nemravnost sjednaného úroku a tedy jeho neplatnost je nutné zaplacenou částku započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. ). Soud tak dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, neboť žalovaný poskytnutou jistinu vrátil v plné výši. S ohledem na uvedené skutečnosti soud v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními a judikaturou žalobu v plné rozsahu zamítl.

17. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi společností právnická osoba a anonymizována dvě slova a dále mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.