Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4730/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně JUDr. M. Č., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně V. spol. s r. o., proti žalované Č. r. - Finančnímu úřadu P., o zaplacení částky 4,343.419,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod  sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. ledna 2007, č.j. -23, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze - odkazuje na ustanovení a (dále jen „“) - usnesením ze dne 14. června 2006, č.j. -17, řízení zastavil a věc postoupil Finančnímu úřadu P. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. ledna 2007, č.j. -23, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud uzavřel, že pravomoc k projednání a rozhodnutí sporu, v němž                   se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, nenáleží soudu (jde o věc daňovou), nýbrž správci daně. Potud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2001, uveřejněné pod číslem 23/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 23/2002“) a na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu               ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněné pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že pravomoc soudů v dané věci rozhodnout je dána. Zdůrazňuje, že nevymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadkyně, nýbrž „napadá“ neoprávněné provedení zápočtu pohledávky vzniklé                          před prohlášením konkursu. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil                a věc vrátil „k řešení Městskému soudu v Praze“.

Dovolání, jež je přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že v otázce povahy sporu, v němž se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty do konkursní podstaty úpadce a pravomoci soudů k projednání těchto sporů, sjednotil rozhodovací praxi soudů již publikací R 23/2002. V tomto rozhodnutí, na něž v podrobnostech odkazuje, uzavřel, že takový spor není sporem vyvolaným konkursem a že pravomoc k projednání a rozhodnutí takového sporu nemají soudy, ale správci daně.

Podle stejného vzoru rozhodl Nejvyšší soud i v řadě dalších sporů o vrácení přeplatků na dani z přidané hodnoty do konkursní podstaty (srov. např. usnesení ze dne 30. září 2005, sp. zn. , a , ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , , , a další).

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá proto Nejvyšší soud                           za nadbytečné.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu , a odůvodněn tím, že procesně neúspěšné dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. listopadu 2007

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu