Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 439/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 6. června 2006, č.j. -83, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v P. ze dne 14. března 2005, č.j. -41, není přípustné podle , ve znění účinném před 1. 4. 2005 s ohledem na článek II. zákona , obsahující přechodná ustanovení k uvedené novele (dále jen „ “) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř). V dovolání zpochybněná právní otázka, zda žalovaná je povinným subjektem k placení vodného a stočného, jako odběratele, z titulu vlastnického práva bez ohledu na to, zda fakticky tyto služby odebírala, nebyla odvolacím soudem řešena v rozporu s hmotným právem, konkrétně ustanovením a 2 a č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění č. 185/1988 Sb. (dále jen „ “)

Právní úprava v stanoví, že správce, který dodává vodu z veřejného vodovodu (dále jen \"dodavatel\"), zabezpečuje dodávku vody v souhlasu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod, stanovenými touto vyhláškou a technickými normami.

Podle vlastník nemovitosti, pro niž se dodává voda z veřejného vodovodu (dále jen \"odběratel\") může odebírat vodu do sjednané výše, a není-li výše odběru sjednána, podle skutečné potřeby; přitom musí dbát předpisů a opatření vydaných k zajištění správné funkce vnitřního vodovodu a jeho součástí a řídit se pokyny dodavatele.

Ustanovení zakotvuje povinnost odběratele platit dodavateli úplatu za dodávání pitné nebo užitkové vody z veřejných vodovodů pro nemovitost k jakémukoliv účelu (dále jen \"vodné\") a za odvádění, popřípadě zneškodnění odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací (dále jen \"stočné\"); tato úplata se však nevztahuje na odvádění srážkových vod z kanalizačního systému veřejné komunikace.

Pokud dovolatelka namítá, že odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, nesprávně vyložil pojem „vlastník“, jenž měl být interpretován pouze jako legislativní zkratka pro určení vlastníka a organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem anebo uživatel, který má potřebné právo nebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů, ve smyslu , není její námitka opodstatněná.

Soudy správně vyložily pojem „vlastník“ v souladu s právními předpisy a ustanovením . Za vlastníka nelze považovat faktického uživatele, který pozbyl vlastnické právo ex tunc odstoupením od smlouvy. Na tento případ nedopadá pojem legislativní zkratky uvedené v „dále jen vlastník“, jíž je uživatel, který má potřebné právo anebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů.

Mimoto tato otázka nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu ani mezi ty, které by dosud nebyly řešeny. Nejvyšší soud České republiky se již v řadě svých rozhodnutí vyslovil k otázce vztahů vzniklých mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací v tom smyslu, že povinnost k úhradě odebrané vody má ve smyslu vlastník nemovitosti, pro niž byla voda z veřejného vodovodu odebrána. Vyhláška vychází z toho, že při dodávkách vody z veřejného vodovodu vstupují do právního vztahu správce, který dodává vodu z veřejného vodovodu, a vlastník nemovitosti, pro niž je voda odebírána. Jde buď o smluvní vztah mezi těmito subjekty, či o vztah vzniklý na základě zákonné skutečnosti – odběru vody bez uzavření smlouvy s dodavatelem. Není rozhodující, jak správně dovodil odvolací soud, že vlastník fakticky uvedené služby neodebírá a odebírá je jiný subjekt, a to buď na základě nájemní smlouvy s vlastníkem nemovitosti, pro niž je voda odebírána anebo ji určitá osoba odebírá bez právního důvodu, či protiprávně (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve svazku 6/2001 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu/C.H.Beck, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. ).

Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Bylo-li dovolání žalované odmítnuto, žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 11 800 Kč [ , , , v návaznosti na a č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ( vyhl.č. ), tedy celkem ve výši 12 100 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 20. listopadu  2007

JUDr. Kateřina   Hornochová

předsedkyně senátu