Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4409/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v  P. rozsudkem ze dne 21. června 2007,                                           č. j. -39, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro P. (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 18. října 2006, č. j. -11, jímž tento soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 38.349,33 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a současně mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 13.928,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. J. K.; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na jejich náhradě částku 8.580,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce JUDr. J. K.

V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že přezkoumal dle a 212a odst. 4 s omezením dle odvoláním žalovaného napadený rozsudek pro uznání z hlediska splnění předpokladů pro jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Dále uvedl, že se žalobkyně žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 38.349,33 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zřízení a vedení B. ze dne 26. 1. 1995 ve znění dodatků č. 1 ze dne 12. 2. 1999 a č. 2 ze dne 27. 2. 2002, poněvadž žalovaný v srpnu 2004 překročil úvěrový rámec a ani přes písemnou výzvu žalobkyně nedošlo k vyrovnání nepovoleného debetu. Odvolací soud shledal správným postup soudu prvního stupně, jenž rozhodl rozsudkem pro uznání, protože se žalovaný v zákonné třicetidenní lhůtě běžící ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu dle , 2 a 5 na výzvu soudu ze dne 31. července 2006, č. j. -7, písemně nevyjádřil a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil, a proto odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil dle , a to včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, jak uvedeno shora.

V podání nazvaném „odvolání proti rozsudku jménem republiky“ ze dne 1. září 2007, doručeném soudu prvního stupně dne 5. září 2007, napadl žalovaný (nezastoupen advokátem) rozsudek odvolacího soudu a požadoval projednání věci u Nejvyššího soudu České republiky, aniž by specifikoval, v jakém rozsahu a z jakých důvodů „odvolání“ podává a čeho se vůbec domáhá.

Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání ( ). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud České republiky ( ).

Podle posuzuje soud každý úkon podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen.

V posuzovaném případě je podání žalovaného označeno jako odvolání, přičemž z jeho obsahu je zřejmé, že je jím napadáno rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, a proto je třeba tento úkon považovat za dovolání.

Dovolání žalovaného směřuje proti předmětnému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Přípustnost dovolání lze v daném případě obecně opřít o ust.

Je-li dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dovolání přípustné (srov. ).

V dané věci uzavřeli účastníci podle zjištění soudu prvního stupně smlouvu podle ustanovení  § 269 odst. 2 obch. zák. s tím, že jejich vztah se řídí obchodním zákoníkem, a proto jejich vztah je závazkovým vztahem obchodním a spor mezi těmito stranami je z procesního hlediska obchodní věcí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 98. sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek v sešitu č. 1/2000), dále viz event. též ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. Protože podáním žalovaného byl napaden potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, v němž bylo rozhodováno o peněžitém plnění ve výši 38.349,33 Kč, tedy nepřevyšujícím v obchodní věci částku 50.000,- Kč, není ve smyslu dovolání přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto podle ve spojení s rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , , a s ohledem na to, že žalobkyni žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V  Brně 20. listopadu  2007

JUDr.  Ing.  Jan  Hušek

předseda  senátu