Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 956/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové   v   právní   věci    žalobkyně  G. A. M., a.s.,  zastoupené advokátem, proti   žalované V. z. p. Č. r., zastoupené advokátem, o zaplacení 7 286 726,84 Kč, vedené u Obvodního soudu pro P. pod sp. zn. ,  o  dovolání  žalobkyně   proti   rozsudku Městského soudu   v P. ze  dne 13. prosince 2005, č.j. -58, takto:

I. Dovolání se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání  žalobkyně  (do 21. dubna 2006 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v P. – oddíl B, vložka 10853, pod obchodní firmou K.V. A. M., a.s.) proti  rozsudku Městského soudu v P. ze  dne 13. prosince 2005, č.j. -58, v  rozsahu,  jímž   byl  potvrzen  rozsudek Obvodního soudu pro P. ze dne 30. března 2005, č.j. -32, ve výroku ve věci samé, jímž byla zamítnuta  žaloba  o zaplacení částky 7 286 726,84 Kč, není přípustné podle  ve  znění  účinném  do  31.  března 2005 - dále  též jen „o. s. ř“ (srov. bod 3. článku II.,  části  první,  ,  kterým  se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil),  a  nebylo  shledáno přípustným ani podle

Napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ), jelikož odvolací soud řešil otázku určitosti vymezení postupovaných pohledávek v souladu s konstantní  soudní  judikaturou  (srov.  například   rozsudek   Nejvyššího   soudu   ze  dne 31. července 1996, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 6, ročník 1997, pod číslem 88, dále též jeho další rozhodnutí - rozsudek ze dne 20. prosince 2000, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2001, pod číslem 58,  usnesení ze dne 31. července 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2003, pod číslem 165, rozsudek ze dne 27. října 2005,  sp. zn. a rozsudek ze dne 20. června 2007, sp. zn. ).  K argumentaci dovolatelky usnesením ze dne 31. července 2003, sp. zn. , na podporu tvrzení o určitosti postupované pohledávky, dovolací soud poznamenává, že toto rozhodnutí neřeší otázku určitosti vymezení postupovaných pohledávek (jejich identifikaci) rozdílně, jak se mylně domnívá dovolatelka, nýbrž pouze vysvětluje, že postupovanou pohledávku lze identifikovat rozmanitým způsobem, ale vždy tak, aby byla nezaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele a aby bylo možné na základě výkladových pravidel projevu vůle dospět ke spolehlivému závěru, která pohledávka byla postoupena.

Jelikož  ve   smyslu   ustanovení   ,   věty  první,   je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu  má po právní stránce zásadní význam  či  nikoli,  relevantní  jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka v rámci dovolacího důvodu dle napadla,  resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).  Soustředila-li proto dovolatelka další námitky do právního posouzení celé „Dohody o vypořádání pohledávek“, jejíž platností či neplatností se odvolací soud nezabýval, nemůže tato otázka zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založit. Totéž platí i pro dovolatelkou další vymezenou otázku, zda pravomocné rozhodnutí o zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní legitimace tvoří překážku věci rozsouzené v totožné věci též pro právního předchůdce žalobkyně.

Za situace, kdy dovolací soud nedospěl k závěru, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem a kdy z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani jiné okolnosti, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti  rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek),  lze uzavřít,  že  dovolání  žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

S ohledem na nepřípustnost podaného dovolání se dovolací soud nemohl zabývat tvrzením dovolatelky o tom, že se soud dopustil vady řízení, když postupoval v rozporu se zásadou vázanosti soudním rozhodnutím dle , konkrétně s usnesením soudu o vstupu nového účastníka do řízení na straně žalobkyně podle , neboť k případným vadám řízení nelze v případě přípustnosti dovolání zvažované podle , jak tomu bylo v posuzované věci, přihlížet [srov. shodně též právní názor vyjádřený v již cit. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto].

Nejvyšší soud  proto, aniž  nařizoval   jednání (, věta první,  ),  dovolání  žalobkyně  pro  nepřípustnost  odmítl  [ věta první  a   o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a  Jelikož žalobkyně z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají  ze  sazby  odměny za zastupování  advokátem  v částce 7 500,- Kč podle , , ,    a    ve znění účinném do 31. srpna 2006 a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění účinném do 31. srpna 2006, při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1 439,50  Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V  Brně  7. listopadu  2007

JUDr. Miroslav   Gallus

předseda senátu