Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 866/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a  soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové   v   právní   věci žalobců a) JUDr. F. K.,  správce konkursní podstaty úpadkyně E., s. r. o., b) M. V., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) K.P.K. – U. P s.r.o., 2) Č. o. a f. a.s., oběma zastoupeným advokátem, o určení neplatnosti smluv o postoupení pohledávek, vedené u Krajského soudu v H. K. pod sp. zn. , o dovolání žalobce a) proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 12. ledna 2006, č.j. -308, takto:

I. Dovolání se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský  soud v H. K. rozsudkem ze dne 6. května 2004, č.j. -245, zamítl žalobu o vyslovení neplatnosti smluv o postoupení pohledávek specifikovaných ve výroku rozhodnutí, které byly uzavřeny mezi žalovanými (bod I. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobců Vrchní soud v P. rozsudkem ze dne 12. ledna 2006, č.j. -308, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v obou bodech výroku ve vztahu žalobce a) a obou žalovaných (výrok I.). Dále ho zrušil v obou bodech výroku ve vztahu žalobce b) a obou žalovaných a věc v tomto rozsahu postoupil Okresnímu soudu v H. K. (výrok II.). Rovněž uložil žalobci a) zaplatit žalovaným náklady odvolacího řízení (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho prvního a třetího výroku podal žalobce a) dovolání.

Podle  bodu 3.,  článku II.,  části první,  , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona  nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních  právních  předpisů (tj. podle ve  znění  účinném  před  1. dubnem 2005 – dále též jen „“). O  takový  případ  jde i v  této  věci, jelikož  odvolací  soud věc ve shodě s bodem 2., článku II., části první, rovněž  projednal  podle  dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Dovolání  žalobce a) proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho prvního výroku v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, není přípustné podle , jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle Napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé  nemá  po  právní stránce zásadní význam ( ), jelikož závěr odvolacího soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smluv o postoupení pohledávek z důvodu, že bylo možné žalovat o určení práva nebo právního vztahu, pro něž má otázka platnosti smluv povahu otázky předběžné, je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle jehož právního závěru není dán naléhavý právní zájem podle na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká, lze-li žalovat  o  určení  práva  nebo právního vztahu; dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 1996, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na straně 113].

Za stavu, kdy dovolací soud nedospěl k závěru, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem a kdy z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze  uzavřít,  že  dovolání  žalobce a) směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud  je  proto,  aniž  nařizoval  jednání (, věta první,  ), pro nepřípustnost odmítl [, věta první, a o. s. ř].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a  Dovolatel sice neměl se svým dovoláním úspěch, vyjádření žalovaných k podanému dovolání však nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení až 3 , ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V  Brně  7. listopadu  2007

JUDr.  Miroslav   Gallus

předseda senátu