Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 217/2021-32
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41 170,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 600 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 710,56 Kč, smluvního úroku ve výši 3 816,02 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 453,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a z částky 4 268,41 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 16 600 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení.
III. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 860 Kč, smluvního úroku ve výši 1 527,01 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 506,93 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 600 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 710,56 Kč, smluvního úroku ve výši 3 816,02 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 453,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a z částky 4 268,41 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 16 600 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 860 Kč, smluvního úroku ve výši 1 527,01 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 506,93 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 310,56 Kč se smluvním úrokem 3 816,02 Kč, se smluvním úrokem 29 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 3 453,29 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a dále zaplacení částky 6 860 Kč se smluvním úrokem 1 527,01 Kč, se smluvním úrokem 29 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 506,93 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovaným došlo dne 5. 11. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl Původní věřitel žalovanému zápůjčku 23 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 18 624 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 313 Kč. Dále žalovaný uzavřel s Původním věřitelem dne 31. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě mu Původní věřitel poskytl zápůjčku 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 7 360 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 386 Kč. Původní věřitel dle žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce náležitě posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky, kdy vycházel z údajů uvedených žalovaným v žádostech o poskytnutí zápůjčky, a dále z listin, které žalovaný k prokázání těchto údajů předložil. Žalovaný nehradil sjednané splátky zápůjček řádně a včas - poslední splátku každé ze zápůjček uhradil žalovaný 18. 3. 2019, svůj dluh měl zaplatit v případě zápůjčky 23 000 Kč ze dne 5. 11. 2018 do 5. 5. 2020 (žalovaný uhradil celkem 5 900 Kč), v případě zápůjčky 10 000 Kč ze dne 31. 7. 2018 pak měl žalovaný jistinu zápůjčky a souhrnný poplatek uhradit nejpozději do 11. 6. 2019 (žalovaný uhradil celkem 10 500 Kč). Pohledávky Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedených smluv o zápůjčce byly ke dni 5. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dluží z titulu zápůjčky 23 000 Kč ze dne 5. 11. 2018 na jistině zápůjčky 20 868,41 Kč a na souhrnném poplatku 13 442,15 Kč, z titulu zápůjčky 10 000 Kč ze dne 31. 7. 2018 pak žalovaný dluží na jistině 3 409,34 Kč a na souhrnném poplatku 3 450,66 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu nařízenému na 8. 3. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Žalobkyně se k jednání rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že Původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 23 000 Kč, převzetí peněz v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit společně s poplatkem ve výši 18 624 Kč, který tvořil smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 5 637 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 920 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 067 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit Původnímu věřiteli částka, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 313 Kč, resp. poslední splátka měla být nižší, a to 2 303 Kč. Dle smlouvy činila výpůjční úroková sazba 29 % ročně.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že Původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 10 000 Kč, převzetí peněz v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč, který tvořil smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 331 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 683 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 346 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit Původnímu věřiteli částka, a to v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, resp. poslední splátka měla činit 376 Kč. Dle smlouvy činila smluvní úroková sazba 29 % ročně.
5. Z tabulky umoření týkající se úhrad provedených žalovaným na zápůjčku 23 000 Kč ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný na tuto zápůjčku uhradil celkem 5 900 Kč (17. 12. 2018 úhrada 2 400 Kč, 18. 2. 2019 úhrada 3 000 Kč, 18. 3. 2019 úhrada 500 Kč).
6. Z tabulky umoření týkající se úhrad provedených žalovaným na zápůjčku ve výši 10 000 Kč z 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný na tuto zápůjčku uhradil celkem 10 500 Kč (13. 8. 2018, 17. 9. 2018, 15. 10. 2018, 5. 11. 2018 a 17. 12. 2018 úhrada vždy po 2 000 Kč, 18. 3. 2019 úhrada 500 Kč).
7. Ze zákaznické karty – žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o zápůjčku 11 000 Kč a pro účely jejího poskytnutí uvedl, že má příjmy ze zaměstnání (dělník) ve výši 14 250 Kč měsíčně čistého (tyto příjmy měl žalovaný doložit výplatními páskami za měsíc srpen a září 2018 a pracovní smlouvou uzavřenou na dobu určitou od dubna 2018 do dubna 2019), další příjem domácnosti žalovaného měl činit 19 000 Kč čistého měsíčně (tento další příjem nebyl Původnímu věřiteli dle zákaznické karty nijak doložen), žalovaný měl být rozvedený, bez vyživovací povinnosti, měl vlastnit automobil a měl bydlet v nájemním bytě. Žalovaný měl splácet další úvěry nebo půjčky u třetích osob částkou 6 500 Kč měsíčně, měl rovněž hradit další úvěry nebo zápůjčky Původnímu věřiteli ve výši 1 737 Kč měsíčně. Odhadované výdaje žalovaného měly činit 5 500 Kč měsíčně, přičemž jiné (další) listiny nebyly dle zákaznické karty k osvědčení uváděných skutečností Původnímu věřiteli předloženy.
8. Ze zákaznické karty – žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 7. 2018 pak soud zjistil, že žalovaný požádal o zápůjčku 9 000 Kč a pro účely jejího poskytnutí uvedl, že má příjmy ze zaměstnání (dělník) ve výši 18 612 Kč měsíčně čistého (tyto příjmy měl žalovaný doložit výplatními páskami za měsíc květen a červen 2018 a pracovní smlouvou uzavřenou na dobu určitou do 31. 10. 2018), další příjem žalovaný neuvedl. Žalovaný měl být rozvedený, bez vyživovací povinnosti, měl vlastnit automobil a měl bydlet v nájemním bytě. Žalovaný měl splácet další úvěry nebo půjčky u třetích osob částkou 2 700 Kč měsíčně, neměl hradit další úvěry nebo zápůjčky Původnímu věřiteli a odhadované výdaje žalovaného měly činit 5 000 Kč měsíčně. Jiné (další) listiny nebyly dle zákaznické karty k osvědčení uváděných skutečností Původnímu věřiteli ze strany žalovaného předloženy.
9. Pohledávky Původního věřitele za žalovaným, plynoucí ze shora uvedených smluv o zápůjčce, byly ke dni 5. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni a žalovaný o tom byla Původním věřitelem písemně vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, včetně příslušné části seznamu postoupených pohledávek - pohledávky za žalovaným uvedeny pod položkou číslo číslo oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, odeslané žalovanému dle poštovního podacího lístku dne 25. 1. 2021).
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021, odeslanou dle poštovního podacího lístku téhož dne, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě nejpozději do 13. 7. 2021.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytl dne 5. 11. 2018 žalovanému zápůjčku ve výši 23 000 Kč, žalovaný se smlouvou zavázal kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit Původnímu věřiteli také poplatek 18 624 Kč, zahrnující mimo jiné smluvní úrok. Zápůjčku s poplatky měl žalovaný splatit 18 měsíčními splátkami po 2 313 Kč, resp. poslední splátka měla činit 2 303 Kč. Žalovaný na zápůjčku celkem uhradil 5 900 Kč. Před poskytnutím zápůjčky žalovaný uvedl, že je rozvedený, bez vyživovací povinnosti, vlastní automobil a bydlí v nájemním bytě, má příjem ze zaměstnání (dělník) ve výši 14 250 Kč měsíčně čistého (tyto příjmy žalovaný doložil výplatními páskami za měsíc srpen a září 2018 a pracovní smlouvou uzavřenou na dobu určitou od dubna 2018 do dubna 2019), další příjem domácnosti žalovaného měl činit 19 000 Kč čistého měsíčně, tento další příjem nebyl Původnímu věřiteli nijak doložen. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na 5 500 Kč měsíčně, žalovaný měl splácet další úvěry nebo půjčky u třetích osob částkou 6 500 Kč měsíčně, měl rovněž hradit další úvěry nebo zápůjčky Původnímu věřiteli, a to částkou 1 737 Kč měsíčně. Žalovaný požádal o zápůjčku 11 000 Kč, na základě této žádosti mu byla ze strany Původního věřitele poskytnuta zápůjčka 23 000 Kč. Původní věřitel dále poskytl žalovanému dne 31. 7. 2018 zápůjčku ve výši 10 000 Kč, žalovaný se smlouvou zavázal kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit Původnímu věřiteli také poplatek 7 360 Kč, zahrnující mimo jiné smluvní úrok. Zápůjčku s poplatky měl žalovaný splatit 45 týdenními splátkami po 386 Kč, resp. poslední splátka měla činit 376 Kč. Žalovaný na zápůjčku celkem uhradil 10 500 Kč. Před poskytnutím zápůjčky žalovaný uvedl, že je rozvedený, bez vyživovací povinnosti, vlastní automobil a bydlí v nájemním bytě, má příjem ze zaměstnání (dělník) ve výši 18 612 Kč měsíčně čistého (tyto příjmy žalovaný doložil výplatními páskami za měsíc květen a červen 2018 a pracovní smlouvou uzavřenou na dobu určitou do 31. 10. 2018), další příjem žalovaný neuvedl, výdaje žalovaného byly odhadnuty na 5 000 Kč měsíčně, žalovaný měl splácet další úvěry nebo půjčky u třetích osob částkou 2 700 Kč měsíčně, nehradil žádné další úvěry nebo zápůjčky Původnímu věřiteli. Žalovaný požádal o zápůjčku 9 000 Kč, na základě jeho žádosti mu byla ze strany Původního věřitele poskytnuta zápůjčka 10 000 Kč. Pohledávky Původního věřitele za žalovaným vyplývající z uvedených smluv o zápůjčce byly ke dni 5. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni, žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou odeslanou dne 28. 6. 2021 žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 13. 7. 2021, žalovaný ničeho neuhradil.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 23 000 Kč a 10 000 Kč, aniž by před jejich poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že zápůjčky ve výši 23 000 Kč a 10 000 Kč nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen je splácet. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel z odhadovaných výdajů žalovaného 5 000 Kč, resp. 5 500 Kč měsíčně, a to i přesto, že žalovaný tyto výdaje nijak nekonkretizoval a nedoložil. Navíc uváděné měsíční výdaje žalovaného ve výši 5 000 Kč, resp. 5 500 Kč neodpovídaly tomu, že žalovaný měl bydlet v nájemním bytě; Původní věřitel si žádným způsobem výdaje žalovaného neověřil. Podobně pak nebyly náležitě doloženy příjmy žalovaného, kdy doložen byl pouze příjem žalovaného ze zaměstnání, nikoli však další příjem jeho domácnosti uváděný dne 5. 11. 2018 výši 19 000 Kč měsíčně. Otázka příjmů žalovaného musela v Původním věřiteli vyvolat pochybnosti o správnosti, resp. pravdivosti uváděných údajů, přičemž pokud je Původní věřitel nijak dále neověřoval a nepožadoval doložení dalších příjmů žalovaného, nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného zápůjčky splácet řádně a s odbornou péčí, a to zejména s ohledem na výši splátek – 386 Kč týdně, tj. nejméně 1 544 Kč měsíčně, a 2 313 Kč měsíčně. Žalovaný dále ke dni 31. 7. 2018 splácel úvěry nebo půjčky částkou 2 700 Kč měsíčně, ke dni 5. 11. 2018 pak splácel na jiné úvěry nebo zápůjčky celkem 8 237 Kč, tedy žalovaný neměl dostatek finančních prostředků, a proto čerpal další úvěry nebo zápůjčky od třetích osob, a to v řádu několika měsíců. Je tak nepochybné, že úvěruschopnost žalovaného nebyla Původním věřitelem náležitě zkoumána, ze strany žalovaného nebyly doloženy všechny tvrzené příjmy, kdy uváděný další příjem 19 000 Kč byl dle přesvědčení soudu uváděn čistě účelově, aby příjmy žalovaného byly vyšší než výdaje (kdy i výdaje byly uváděny nepřiměřeně nízké) a poskytnutí zápůjčky mohlo být ze strany Původního věřitele schváleno. Údaje vyplněné k osobě žalovaného ve formuláři tak musely v Původním věřiteli vzbuzovat pochybnosti o jejich správnosti, resp. úplnosti a pravdivosti, a proto bylo namístě, aby si je Původní věřitel ověřil, případně požadoval po žalovaném jejich doložení. Pokud tak ale Původní věřitel neučinil a zápůjčky žalovanému poskytl, je třeba uzavřít, že v obou případech nepostupoval s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Je třeba rovněž doplnit, že žalovaný žádal o poskytnutí nižších zápůjček, než mu byly ze strany Původního věřitele nakonec vyplaceny, tedy i sám žalovaný předpokládal, že bude schopen splácet zápůjčky ve výrazně nižší výši (v případě zápůjčky z 31. 7. 2018 žalovaný požádal o zápůjčku 9 000 Kč, poskytnuta mu byla zápůjčka 10 000 Kč, v případě zápůjčky z 5. 11. 2018 žalovaný požádal o zápůjčku 11 000 Kč, poskytnuta mu byla zápůjčka 23 000 Kč, tedy více než dvojnásobná).
20. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalovanému dne 5. 11. 2018 zápůjčku ve výši 23 000 Kč s měsíční splátkou 2 313 Kč poskytnout, rovněž tak mu neměl poskytnout zápůjčku 10 000 Kč dne 31. 7. 2018 s týdenní splátkou 386 Kč. Pokud i přes uvedené nedostatečné posouzení úvěruschopnosti Původní věřitel zápůjčky žalovanému poskytnul, pak je třeba uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 11. 2018 a ze dne 31. 7. 2018 hodnotit jako neplatné, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou zápůjčky z 5. 11. 2018 ve výši 23 000 Kč, kdy jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč ze dne 31. 7. 2018 byla žalovaným splacena zcela (žalovaný uhradil na zápůjčku ve výši 10 000 Kč celkem 10 500 Kč, tedy jistinu uhradil a vznikl přeplatek ve výši 500 Kč; na zápůjčku ve výši 23 000 Kč žalovaný uhradil 5 900 Kč, započten byl rovněž přeplatek 500 Kč na jistině druhé zápůjčky, tedy z jistiny 23 000 Kč zbývá uhradit 16 600 Kč); platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smluv o zápůjčce započítat na částky, která byly žalovanému na základě neplatně uzavřených smluv Původním věřitelem skutečně poskytnuty. Dále je žalovaný z uvedené částky 16 600 Kč povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 14. 7. 2021, tedy ode dne následujícího po lhůtě k úhradě dle předžalobní upomínky žalobkyně (předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána 28. 6. 2021 a má se ve smyslu § 573 o. z. za doručenou dne 1. 7. 2021; dle výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit nejpozději do 13. 7. 2021, a proto je od 14. 7. 2021 v prodlení; dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání) do zaplacení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
21. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 710,56 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 34 310,56 Kč a žalobkyni přiznanou částkou – neuhrazenou jistinou zápůjčky 16 600 Kč), včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 816,02 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 453,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 868,41 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a z částky 4 268,41 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 16 600 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Zamítnuta pak byla žaloba rovněž v části, v níže se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 860 Kč (jistina zápůjčky ze dne 31. 7. 2018 ve výši 10 000 Kč byla žalovaným zcela uhrazena), smluvního úroku ve výši 1 527,01 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 506,93 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 409,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyni nebylo možné z důvodu neplatnosti smluv o zápůjčce přiznat smluvní úrok ani souhrnné poplatky, rovněž tak prodlení žalovaného bylo prokázáno až od pozdějšího data a v jiné zákonné výši, než jak žalobkyně žalobou nárokovala.
22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného byly přibližně srovnatelné (žalobkyně byla úspěšná přibližně s polovinou uplatněného nároku).
23. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. (věta za středníkem), a to tři měsíce od právní moci rozsudku. Soud takto rozhodl s ohledem na výši dlužné částky, a zejména pak s ohledem na prokázanou neplatnost smluv o zápůjčce z důvodu porušení zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného Původním věřitelem, při současného respektování ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.