Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2749/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zdržet se nadměrného obtěžování žalobce včelami, chovanými žalovaným v sousedství.

Okresní soud ve Znojmě („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. října 2003, č. j. -64, ve znění usnesení ze dne 5. prosince 2003, č. j. -72, zamítl „návrh, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se nadměrného obtěžování žalobce chovem včel na pozemcích parc. č. st. 73/1, parc. č. 93 nacházejících se v k. ú. V., okr. Z. zapsaných na LV pro obec a katastrální území V.“. Dále rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že i když žalovaný v žalobcově sousedství chová včelstva, nemohou žalobce obtěžovat ve smyslu („ObčZ“) nad míru přiměřenou poměrům. Včely jsou umístěny na okraji obce, pozemek žalovaného s včelami se nachází o 4,5 metru výše nad pozemkem žalobce, výlet včel je na hranici pozemků účastníků usměrňován přírodními bariérami a podle znalců je počet dvaceti včelstev, o něž se v daném případě jedná,  přiměřený místním poměrům.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 10. července 2006, č. j. -88, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozhodnutí soudu prvního stupně shledal správným. K aplikaci § 127 odst. 1 ObčZ konstatoval, že žalovanému není možné ukládat povinnost spočívající v učinění konkrétních opatření; lze mu uložit pouze to, aby se zdržel v petitu žaloby přesně vymezeného rušení. V této souvislosti vyslovil pochybnost o správnosti žalobního petitu, avšak uzavřel, že z obsahu žaloby i z řízení samého vyplývá, v čem žalobce spatřuje rušení svého práva.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („OSŘ“)  a uplatňuje dovolací důvody uvedené v , odst. 3 . Obšírně se zabývá odůvodněními rozsudků soudů obou stupňů a jejich skutkovými závěry. Připomíná výsledek předchozího řízení, vedeného u tamního okresního soudu pod sp. zn. , kdy bylo žalovanému uloženo omezit počet včelstev na 15, přičemž v odvolacím řízení byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen pouze z formálních důvodů. Výhrady vyslovuje k závěrům znaleckých posudků, zejména pokud jde o tolerování množství včel; počet 20 žalovaným chovaných včelstev znamená podle jeho názoru ve vesnici s řadovou zástavbou nadměrné obtěžování okolí. Provedení revizního znaleckého posudku, které žalobce navrhoval, soudy odmítly. Pokud jde o právní hodnocení, cituje a ObčZ a toliko shrnuje, že se soudy dopustily pochybení, když žalobci neposkytly podle těchto zákonných ustanovení ochranu. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou upraveny v ustanoveních až 239 , přičemž dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení a c), odst. 3 . Protože předpoklad stanovený v nebyl naplněn, přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení , odst. 3 , podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání podle je podle výslovného ustanovení přípustné pouze pro řešení právních otázek. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci samé neprovádí a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů ( a 4, ).

Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s hmotným právem, je v souladu s judikaturou dovolacího soudu a nezahrnuje posouzení takové právní otázky, která by rozhodnutí odvolacího soudu takovým rozhodnutím činila.

K posouzení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí zásadně právně významného je nutné, aby dovolatel ve svém dovolání vymezil právní otázku, která napadené rozhodnutí činí zásadně právně významným. Nevymezil-li žalovaný v dovolání hmotněprávní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. , publikované pod C 2463 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Tak je tomu i v tomto případě, neboť žalovaný se kromě tvrzení o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí žádnou právní otázkou, která by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným, nezabývá, jen obecně odkazuje na příslušná zákonná ustanovení. Navíc rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s judikaturou dovolacího soudu (viz R 14/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle nebo nemůže být při posuzování, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. , publikované v časopise Právní rozhledy č. 12/2005).

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.  O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. října 2007

JUDr. Jiří  Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu