Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3320/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně P. a. s. zastoupené Mgr. L. R., advokátem proti žalovanému P. Z., zastoupenému Mgr. Ing. M. P., advokátem o zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. ledna 2006, č. j. -126, ve znění opravného usnesení ze dne 5. ledna 2006, č. j.                                     -129, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. ledna 2006, č. j. -126, ve znění opravného usnesení ze dne 5. ledna 2006, č. j. -129, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. listopadu 2003, č. j. -99, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 50.000,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 19. 9. 1997 do zaplacení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Na základě zjištění, že žalobkyně smlouvou ze dne 25. 2. 2005 postoupila žalovanou pohledávku z titulu smluvní pokuty společnosti S.Z. spol. s r. o., odvolací soud dovodil, že žalobkyně pozbyla aktivní věcnou legitimaci k vymáhání této pohledávky. Konstatoval přitom, že žalobkyně netvrdila a ani z obsahu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2005 nebylo zjištěno, že by jejími účastníky bylo smluveno vymáhání postoupené pohledávky žalobkyní na účet postupníka - společnosti S. ve smyslu § 530 obč. zák.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž odvolacímu soudu vytkla, že právní závěr o nedostatku věcné aktivní legitimace učinil, aniž ji podle ve spojení s poučil o potřebě vylíčit všechny rozhodné skutečnosti z hlediska aplikace obč. zák. Navrhla proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné pouze podle a c/ O případ uvedený pod písmenem b/ se nejedná, neboť napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně. Proto lze přípustnost dovolání zvažovat pouze v intencích Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou.

Námitka žalobkyně, že odvolací soud nesplnil svou poučovací povinnost, je uplatněním dovolacího důvodu podle , jímž  lze vytýkat, že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolací důvod podle však není způsobilý sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání podle založit. Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , vyslovil, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle  K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle nebo nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může přitom dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které žalobkyně v dovolání označila ( ).

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než je podle věty první a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v souvislosti s tímto  řízením žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 10. října 2007

JUDr. Blanka  Moudrá

předsedkyně senátu