Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

128 C 9/2021

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení

do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do

částky částka,

úroku z prodlení ve výši částka,

úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum,

úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a

úroku ve výši 75,54 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 75,54 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo v níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po částka spolu s úrokem v efektivní sazbě 108,05 % ročně. Sjednána byla i smluvní pokuta ve výši částka pro případ prodlení se splátkami, náhrada nákladů žalobkyně spojených s prodlením žalovaného a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména tak, že si vyžádala doklady o příjmech žalovaného (pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu); opatřila výpisy z databází NRKI, příjmení a insolvenčního rejstříku a kopii občanského průkazu žalovaného; provedla hodnocení klienta a vyžádala si prohlášení žalovaného. Poskytnutý úvěr žalovaný včas a řádně nesplácel, a proto došlo v souladu se smlouvou ke dni datum k jeho zesplatnění. Dosud žalovaný žalobkyni zaplatil jen 3 956‬ Kč. Nyní se žalobkyně domáhá jistiny úvěru ve výši částka (zahrnuje i úrok, který ke dni zesplatnění přirostl k jistině), dvou smluvních pokut za prodlení se splátkami po částka, náhrady nákladů ve výši částka (dohromady částka), smluvní pokuty za prodlení po zesplatnění ve výši částka, úroku ve výši 75,54 % ročně z původní jistiny, tj. částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Dále žádá zákonný úrok z prodlení ve výši částka (tj. ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, kdy došlo k částečnému plnění žalovaného ve výši částka) a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný uvedl, že s žalobou souhlasí.

3. Soud zjistil následující skutečnosti.

4. Dne datum žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru číslo. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, zatímco žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši efektivní sazby 108,05 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po částka. Dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou delší než 30 dnů ve výši částka, náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši částka za každé prodlení se splátkou delší než 15 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. K zesplatnění celé jistiny úvěru, včetně do té doby přirostlých úroků dojde podle smlouvy automaticky při prodlení delším než 65 dnů se zaplacením splátky. Jako bydliště žalovaný ve smlouvě uvedl obec, ulice ulice a číslo.

5. Před podpisem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. V prohlášení klientů ze dne datum žalovaný mj. uvedl a svým podpisem stvrdil, že nemá žádné splatné dluhy, není proti němu vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku a veškeré informace, které poskytl, jsou pravdivé. Dále si žalobkyně vyžádala výplatní pásky žalovaného za březen a duben 2019, dle kterých měl čistou mzdu částka a částka, a pracovní smlouvu žalovaného, včetně dodatku podle které byl zaměstnán na dobu neurčitou u Ústředního kontrolního a zkušebního u zemědělského s místem výkonu práce v obec část obce. Žalobkyně si též od žalovaného vyžádala výpis z běžného účtu, který potvrzuje příchozí mzdu a plynou z něj další dvě platby mzdy za leden a únor 2019 ve výši částka a částka (výdaje zde nejsou uvedeny). Žalovaný rovněž předložil svůj občanský průkaz a vyplnil a podepsal hodnocení klienta. V něm o svých výdajích uvedl, že má dvě děti, na které má (dohromady) výdaje částka měsíčně; na bydlení (inkaso) vynakládá měsíčně částka a na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) celkem částka. Dále prohlásil, že je rozvedený, nesdílí domácnost s partnerem, má vlastní bydlení a čistý příjem částka. Žalobkyně konečně žalovaného prověřila v databázi příjmení, kde žalovaný neměl záznam (viz výpis ze příjmení) a nebankovním registru klientských informací (NRKI), podle kterého měl žalovaný skóre 386, tj. menší riziko (viz výpis z NRKI).

6. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že žalobkyně dne datum vyplatila částka na účet žalovaného (viz výpisy z účtu, na nichž je stejné číslo účtu a jméno žalovaného).

7. Podle karty klienta žalovaný zaplatil žalobkyni na úvěr celkem částka ve třech splátkách, poslední dne datum. Výzvami ze dne datum a datum žalobkyně upozorňovala žalovaného, že je v prodlení se splátkami a na možnost zesplatnění úvěru. Oznámením ze dne datum žalovanému sdělila, že došlo k okamžitému zesplatnění dle smlouvy o úvěru.

8. Předžalobní výzvou odeslanou dne datum (viz poštovní podací arch) žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.

9. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k efektivní úrokové sazbě, neboť rozdíly mezi úrokovou a efektivní úrokovou sazbou nejsou relevantní pro projednávanou věc.

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle a násl. . Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel ( ). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka ( ) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní ( ), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, OPR-Finance, C číslo, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j.  – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

19. Soud má za to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné.

20. Proti tomu, jak žalobkyně zkoumala příjmy žalovaného v zásadě nelze mít námitky, neboť se nespokojila jen s jeho prohlášením, ale pravdivost si ověřila i z pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisů z účtu.

21. U výdajů však žalobkyně nekriticky vyšla pouze z údajů, které jí žalovaný tvrdil v hodnocení klienta, aniž by si je jakkoliv prověřila. Ty jsou navíc již na první pohled nevěrohodné. Tvrzení o tom, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení, není žádným způsobem doloženo, a i kdyby bylo pravdivé, měsíční výdaje za veškeré platby spojené s užíváním bytu (tj. na veškeré energie – teplo, plyn, elektřina, voda; na odpady a různé další poplatky) ve výši částka měsíčně jsou očividně podhodnocené. Těžko uvěřitelné je i to, že by žalovaný vynakládal na výživu dvou dětí celkem pouze částka měsíčně. Taková částka při čistých příjmech žalovaného (částka) odpovídá výživnému přibližně pro jedno dítě ve věku do tří let (a to ani z prohlášení není zřejmé a žádným způsobem osvědčené, jaký je věk dětí, což podstatným způsobem ovlivňuje jejich odůvodněné potřeby). Taktéž nelze mít za věrohodné tvrzení o ostatních výdajích ve výši částka. Žalovaný bydlel v Kladně a pracoval v obec část obce a jen za dopravu (pokud by jezdil MHD) by musel vynaložit několikanásobně více, řádově kolem částka.

22. Informace poskytnuté žalovaným ohledně jeho výdajů tak nelze považovat za dostatečné a s ohledem na jejich zjevnou nevěrohodnost ani za spolehlivé a bylo na místě, aby si je žalobkyně dále prověřila (např. vyžádala od žalovaného doklady o platbách inkasa, cestovného do práce, opatřila si výpis z katastru nemovitostí či jinou u prokazující vlastnictví bydlení, výpisy z účtů, které zachycují i výdaje a nejen příjmy, případná soudní rozhodnutí či písemné dohody rodičů o výši výživného atp.).

23. Vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného přitom představuje spojené nádoby, neboť i relativně vysoké příjmy mohou být„ dorovnány“ vysokými výdaji. Jinými slovy, i kdyby bylo s jistotou doloženo, že žalovaný má vysoké příjmy, bez spolehlivých znalostí výdajů z toho nelze – bez důvodných pochybností (§ 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru) – učinit závěr o úvěruschopnosti žalovaného.

24. Soud na jednání žalobkyni poučil ve smyslu a 3 o tom, že nemá ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného její tvrzení za dostatečná a prokázaná, avšak žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla a důkazy neoznačila. Své břemeno tvrzení a důkazní tedy neunesla. Nelze tedy než uzavřít, že nedostála povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozporu s  zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Jelikož žalobkyně spotřebitelský úvěr žalovanému i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, včetně ujednání o úroku, smluvních pokutách, nákladech spojených s prodlením žalovaného a splatnosti.

26. Žalobkyně nicméně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši celkem částka, z nichž jí žalovaný doposud vrátil jen částka. Rozdíl ve výši částka proto představuje bezdůvodné obohacení ( ) na straně žalovaného, které je povinen podle věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni vrátit v době přiměřené jeho možnostem.

27. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Žalobkyně předžalobní výzvou odeslanou dne datum vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Do dispozice žalovaného se dostala dne datum ( ), kdy nastala splatnost. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem ( věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje následujícím dnem je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle a ve výši určené , tj. 8,5 % ročně.

28. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum Lhůta k plnění se opírá o

29. Ve zbývající části, tj. co do částečně vrácené jistiny, smluvních pokut, náhrady nákladů, úroků (i těch, které by na základě neplatné smlouvy případně přirostly k jistině, neboť neplatnost stíhá smlouvu jako celek, včetně takového ujednání) a úroků z prodlení (za období, v němž žalovaný nebyl v prodlení, a dále v části ze základu, který převyšuje přiznanou dlužnou částku a v procentuální části, která z přiznané dlužné částky převyšuje zákonný úrok z prodlení vypočtený ke dni skutečného prodlení) soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.

30. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k příslušenství vypočtenému ke dni rozhodnutí soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Žalovaný byl z procesního hlediska ve věci úspěšnější, měl by proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné takové náklady mu však nevznikly, žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.