Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 2/2021-54
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 600 000 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 90 550 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 90 550 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 16. 11. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 600 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela se společností právnická osoba jakožto úvěrující smlouvu o úvěru ze dne datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 000 Kč splatný dne datum. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 1,5 % měsíčně z dlužné částky, splatný měsíčně, a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná od ledna 2020 nehradila smluvní úrok a jistinu úvěrující společnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila úvěrující společnost právnická osoba na žalobkyni část svých pohledávek za žalovanou, a to konkrétně podle čl. I. odst. 4 písm. a) smlouvy smluvní úrok za období od 3. 5. 2020 do 2. 6. 2020 ve výši 150 000 Kč, za období od 3. 6. 2020 do 2. 7. 2020 ve výši 150 000 Kč, za období od 3. 7. 2020 do 2. 8. 2020 ve výši 150 000 Kč a za období od 3. 8. 2020 do 2. 9. 2020 ve výši 150 000 Kč, celkem tedy dlužné úroky z prodlení činí 600 000 Kč. Dále byl postoupen taktéž nárok na smluvní pokutu, který však není předmětem tohoto řízení. Žalovaná ani přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradila žalobkyni ke dni podání žaloby ničeho.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok ani zčásti neuznává. S ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci žalované, prohloubenou pandemií covid-19, probíhala mezi společností právnická osoba a žalovanou jednání za účelem dosažení odkladu, popř. snížení splátek úroků z úvěru. Žalovaná má za to, že se s právnická osoba, za níž jednal pan jméno příjmení, zmocněnec žalované, dohodly na mimosoudním řešení prodlení žalované s úhradou splátek úvěru, nicméně taková dohoda nebyla formálně písemně uzavřena. Žalovaná rozporuje, že by došlo k účinnému postoupení pohledávek z úvěrové smlouvy na žalobkyni, neboť tato smlouva nebyla žalované nikdy předložena. Oznámení o postoupení pohledávky z datum bylo žalované zasláno pouze advokátem anonymizováno jméno příjmení bez přiložení potřebné plné moci, stejně tak předžalobní výzva k zaplacení z datum byla žalované zaslána advokátkou anonymizováno jméno příjmení bez přiložení potřebné plné moci.
3. V replice na to žalobkyně uvedla, že dle jejích informací neproběhlo žádné jednání mezi žalovanou a společností právnická osoba týkající se mimosoudního řešení prodlení žalované s úhradou splátek úvěru. Žalovaná nemohla oprávněně očekávat, že věřitel bez dalšího posečká s úhradou splátek úvěru a jeho příslušenství. Co se týká nepřiložení plné moci advokáta k oznámení o postoupení pohledávky, tato skutečnost nemůže způsobit neúčinnost postoupení pohledávky; rozhodné je, zda se oznámení dostalo do sféry vlivu žalované, což ostatně žalovaná svým vyjádřením potvrdila. K nepředložení smlouvy o postoupení pohledávek žalované žalobkyně uvádí, že ze strany postupitele postačí pouhé oznámení o postoupení pohledávky a není nutné smlouvu přikládat, jak plyne ze znění ust. § 1882 o.z. Nadto žalobkyně poukazuje, že žalovaná neplnila na dluh ani postupiteli, svého závazku se tedy nijak nezprostila.
4. V duplice na to žalovaná uvedla, že nevědomost žalobkyně o probíhajícím mimosoudním jednání mezi žalovanou a společností právnická osoba nelze přičítat k tíži žalované. Žalovaná doplňuje, že společnost právnická osoba v minulosti jednala mimosoudně také se právnická osoba anonymizováno, která patří do stejné podnikatelské skupiny jako žalovaná. Z prodeje nemovitostí právnická osoba byly uhrazeny pohledávky právnická osoba vůči právnická osoba a spor mezi nimi tak byl vyřešen. Žalovaná proto v dobré víře předpokládala, že na základě mimosoudních jednání dojde též k úhradě dlužných závazků žalované vůči společnosti právnická osoba plynoucí z úvěrové smlouvy. Mimosoudní jednání se společností právnická osoba vedl v obou výše uvedených případech pan jméno příjmení.
5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), která, ač řádně předvolána se k jednání nedostavila a nepožádala z důležitého důvodu o odročení, přičemž soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a žalované soud zjistil, že žalobkyně byla ke dni datum společností s ručením omezeným zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka číslo, a žalovaná byla ke dni datum společností s ručením omezeným zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka číslo. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou soud zjistil, že v čl. III byl sjednán úrok ve výši 1,5 % měsíčně z poskytnuté finanční částky pro období prvních čtyř měsíců od poskytnutí úvěru a ve výši 1,5 % měsíčně z dosud nesplacené jistiny úvěru od 5. měsíce od poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu právnická osoba soud zjistil, že dne datum byla odepsána z tohoto účtu částka 10 000 000 Kč, a to s poznámkou„ anonymizováno příjmení příjmení – úvěr“, a tato částka byla poukázána na č. účtu bankovní účet.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a z oznámení o postoupení pohledávky z datum vč. detailu zprávy datové schránky soud zjistil, že vedle dalšího byla postoupena pohledávka v rozsahu smluvního úroku za období od datum do datum v souhrnné výši 600 000 Kč ze společnosti právnická osoba na žalobkyni jako nového věřitele a toto postoupení bylo žalované zasláno dne datum advokátem anonymizováno jméno příjmení do datové schránky, načež si zprávu dne datum vyzvedla oprávněná osoba. Z předžalobní výzvy k zaplacení z datum vč. detailu zprávy datové schránky soud zjistil, že tato byla žalované zaslána dne datum advokátkou anonymizováno jméno příjmení.
8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě, jakož i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela se společností právnická osoba jakožto úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 000 Kč, které měla navrátit spolu se smluvním úrokem splatným měsíčně. Tuto skutečnost ostatně žalovaná ve svém vyjádření nijak nepopírala, výši dlužné částky 600 000 Kč má tudíž soud za prokázanou a nespornou.
11. Právní účinky smlouvy o postoupení pohledávky jsou pak vázány na jednání buď postupitele, který postoupení pouze oznamuje, anebo postupníka, který postoupení prokazuje, tzn. pokud postoupení pohledávky oznámí dlužníkovi postupitel, jako v tomto případě, není dlužník oprávněn se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky domáhat; uvedené pak platí za předpokladu, že samotná notifikace byla platná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08). Nadto judikatura zastává názor, že neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky může namítat jen postupitel nebo postupník, nikoli však dlužník (srov. například Rc 29/99). Lze uzavřít, že onou právní skutečností, se kterou zákon spojuje změnu osoby věřitele, není uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, ale oznámení postupitele dlužníkovi. K účinkům postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni jako nového věřitele soud tedy konstatuje, že byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro řádné postoupení se všemi zákonem předpokládanými důsledky. Ve věci bylo prokázáno, že notifikaci o postoupení pohledávky zaslal zástupce postupitele (původního věřitele) do datové schránky žalované, která si ji dne datum vyzvedla. Pokud žalovaná namítá neplatnost postoupení pohledávky, mohla se dluhu zprostit jeho úhradou původnímu věřiteli, tak však neučinila z důvodu tvrzeného probíhajícího mimosoudního jednání mezi ní a společností právnická osoba, k tomuto však nepředložila žádný důkaz. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 90 550 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 24 000 Kč, odměnou za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby včetně doplňujícího podání z datum, podání ve věci samé z datum, účast na jednání soudu dne datum) po 10 700 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 11 550 Kč. Jako úkon nebylo přiznáno podání z datum, neboť se jednalo částečně o žádost o nařízení jednání, částečně o podání ve věci samé, které však neobsahovalo žádná nová tvrzení, pouze odkazovalo na předchozí podání. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.