Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

120 C 23/2021

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 19 992,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 18 611,06 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 136 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 35,01% ročně z částky 12 827,13 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 18 611,06 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 136 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 35,01% ročně z částky 12 827,13 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 19 992,66 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v 48 pravidelných měsíčních splátkách 1 042 Kč včetně efektivního úroku ve výši 129,69 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši 499 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 12 627 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku do data zesplatnění ve výši 911 Kč (poníženo žalobcem o úhradu 200 Kč a částku zpětvzetí na úroku ze dne datum), smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. 18, 19, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 561,55 Kč za období od datum do datum, z částky 15 461,55 Kč za období od datum do datum, z částky 15 361,55 Kč za období od datum do datum v celkové výši 3033,66 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč u splátek č. 7, 18, 19, smluvního úroku ve výši 35,01 % p.a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 441,4 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 136 Kč od datum do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaná závazek neuhradila.

2. Žalovaná se k nároku žalobkyně vyjádřila tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedla, že smlouva je neplatná z důvodu nepřiměřeného úroku a nedostatečného posouzení úvěryschopnosti.

3. Žalobkyně svým podáním ze dne datum vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 1823 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, dále v úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, a dále v úroku 51,1% ročně z částky 12 827,13 Kč od datum do zaplacení. Soud usnesením ze dne 10. 3. 2022, č.j. -83 řízení ve vztahu k této částce zastavil.

4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč počínaje od datum. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pokud by se žalovaná ocitla v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů.

5. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná čerpala částku ve výši 14 000 Kč, přičemž celkem uhradila částku 17 914 Kč.

6. Z karty hodnocení klienta, prohlášení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z SOLUS, výplatního lístku, potvrzení zaměstnavatele, potvrzení ČSSZ bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr. Příjem žalované činil 7 702 Kč měsíčně z invalidního důchodu druhého stupně a 9 363 Kč ze zaměstnání, přičemž v posledních měsících byla žalovaná v pracovní neschopnosti a měla průměrný příjem 3 753 Kč. Dále žalovaná uvedla, že má další závazky ve výši 4 615 Kč, na bydlení hradí 1 000 Kč bez uvedení formy bydlení, dosažené vzdělání uvedla středoškolské s maturitou.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalované k uhrazení dluhu.

8. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů.

9. Z oznámení ze dne datum, výzvy k zaplacení ze dne datum, datum a datum a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovanou k úhradě dluhu. K datu datum žalobkyně prohlásila úvěr za zesplatněný.

10. Z lékařské zprávy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná dlouhodobě trpí smíšenou poruchou osobnosti.

11. Ze souhlasu ze zpracováním osobních údajů, kopie výpisu z účtu a kopie občanského průkazu soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou. u označenou jako„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ soud neprovedl k důkazu, neboť hodnocení mravnosti výše úroku je hodnocením právním v plné dikci soudu a nikoli znalce.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč počínaje od datum včetně smluveného úroku ve výši 86,11 % p.a. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž uhradila celkem částku 17 914 Kč. Přípisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

13. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že vycházela z čestného prohlášení žalované a dále ověřila příjem žalované a vlastnictví účtu. Z listin vyplynulo, že žalovaná má přiznaný druhý stupeň invalidity, výše příjmů je závislá na aktuálním zdravotním stavu, přičemž za poslední tři měsíce žalovaná průměrně obdržela částku celkem 11 455 Kč, dále v kartě uvedla splátky ve výši 4 615 Kč, formu bydlení či jiný majetek neuvedla.

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval (dále jen„ o. z.“) a o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

15. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle , vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci z listinných důkazů plyne skutečnost, že žalobkyně ověřovala osobní prohlášení žalované. Vyplynulo, že žalovaná spadala v době poskytnutí úvěru do sociálně rizikové skupiny, měla nízké příjmy přímo závislé na aktuálním zdravotním stavu a již splácela jiné závazky. S ohledem na tyto skutečnosti měla mít žalobkyně pochybnosti o schopnostech žalované plnit závazek a měla více prověřit majetkovou situaci žalované, popř. neměla úvěr žalované poskytnout vůbec. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané znamená, že smlouva je neplatná pro porušení povinnosti žalobkyně poskytnout úvěr pouze v případě, že zde nejsou pochybnosti o schopnosti žalované dluh splatit, což žalovaná v řízení uplatnila.

18. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

19. Danou věc nelze posoudit ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť žalobkyně předala žalované částku 14 000 Kč, žalovaná uhradila částku 17 914 Kč, přičemž za stavu, kdy odpadl právní důvod této transakce, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení prostředků. Při zohlednění plateb z totožného právního vztahu tak v řízení nebylo prokázáno obohacení na straně žalované, či úbytek majetku na straně žalobkyně a žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení s ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, která žádné náklady neuplatnila, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy kapitalizoval výši požadovaného a přiznaného úroku do data podání žaloby (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).