Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3560/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10.5.2007, č. j. -16, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 16.2.2007, č.j. -7, kterým byl zamítnut návrh na nařízení soupisu movitých věcí žalované, umístěných v nebytových prostorách, nacházejících se v obchodní pasáži obchodního centra hypermarketu H., postaveného na pozemku parcely č. 253 v k.ú. Č., obec Č. Shodně se soudem prvního stupně vzal za prokázáno, že žalobkyně jako nájemkyně navrhla provedení soupisu movitých věcí žalované jako podnájemkyně podle § 672 odst. 2 o.z., které jsou umístěny v předmětu podnájmu, a to za účelem zajištění dlužného nájemného ze smlouvy o podnájmu uzavřené mezi účastníky dne 30.9.2004. Odvolací soud se zřetelem k ustanovení § 672 odst. 1, 2 o. z.  a závěrům rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2006, sp.zn. dovodil, že ustanovení o zástavním právu k movitým věcem, nacházejících se v nebytových prostorách v případě neplacení nájmu nelze aplikovat na vztah mezi nájemcem a podnájemcem, nýbrž je lze použít pouze v nájemním vztahu. Zaujal názor, že k výkladu ustanovení § 672 o.z. je nutno přistupovat restriktivně s tím, že nejde o totožnost dvou závazkových vztahů, kdy podnájemní vztah je zásadně závislý na existenci základního vztahu z nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem. Vyslovil závěr, že nelze posilovat postavení nájemce jako oprávněného ve vztahu k podnájemci tak, aby účinky vzniku zástavního práva podle § 672 odst. 1, 2 o.z. se vztahovaly na osobu nájemce z titulu smlouvy o podnájmu. Uzavřel, že v dané věci nelze vycházet z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. a sp. zn. .

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 7.8.2007 dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tvrdila existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci. Vytýkala odvolacímu soudu, že nesprávně aplikoval ustanovení , 2 o.z. s tím, že na danou věc bylo třeba v souladu s ustanovením o.z. aplikovat ustanovení a násl. o.z. včetně ustanovení o.z. Podle dovolatelky postavení podnájemce vůči nájemci by nemělo být odlišné vzhledem k postavení nájemce vůči pronajímateli. Namítala, že striktní jazykový výklad ustanovení , 2 o.z. soudy obou stupňů vede ve svých důsledcích k porušení ústavní zásady rovnosti, vyjádřené v ustanovení článku 1 d. Konstatovala, že pokud účinky vzniku zástavního práva podle , 2 o.z. se nemohou vztahovat i na osobu nájemce z titulu smlouvy o podnájmu, posiluje se postavení neplatičů podnájemného oproti postavení neplatičů nájemného. Tvrdila, že na podnájemní vztah je tedy nutno přiměřeně aplikovat ustanovení upravující smlouvu o nájmu, přičemž v této souvislosti poukazovala na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 27.10.2004, sp. zn. a ze dne 27.4.2006, sp.zn. . Navrhla proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé  po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Odvolací soud ve svém odůvodnění správně konstatoval, že obdobná problematika byla již řešena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2006, sp. zn. , na něž správně odkazoval a z něhož při svém rozhodování správně vycházel. Ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR vyslovil závěr, že zástavní právo k movitým věcem podle § 672 o.z. nevzniká k zajištění nájemného ze smlouvy o podnájmu. Tvrzením dovolatelky o možnosti hodnocení nájemního a podnájemního vztahu zcela shodně za použití analogie tak nelze přisvědčit.

Odvolací soud ve svém rozhodnutí též správně zdůraznil, že v projednávaném případě nelze aplikovat rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. a sp. zn. , odkaz dovolatelky na tato rozhodnutí je proto v dané věci nepřípadný.

Na základě výše uvedeného je tak patrno, že schází podmínka úspěšnosti dovolání zakládajícího se na tvrzení o tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na otázce zásadního právního významu.

Dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , ost. 1 a Žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch a žalované v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2007

JUDr. Josef R a k o v s k ý, v.r.

předseda senátu