Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1010/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání  se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud částečný rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 21. května 2003 č.j. -211, kterým tento soud zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o. (dále jen „společnost“), konané dne 3. září 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“). Uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, neboť „před soudy obou stupňů došlo k procesnímu pochybení a bylo jednáno s někým, kdo nemohl za společnost jednat“. Společnost „po celé řízení zastupoval J. M. jako nový údajný jednatel, který měl být jmenován na valné hromadě dne 3. září 2001, která se však nekonala, a i kdyby se konala, nemohlo dojít k platnému jmenování, neboť společníci neměli hlasovací práva a   J. M. nesplňoval podmínky dle obchodního zákoníku“. Dále namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadný význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, která dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil ( věta prvá ).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že navrhovatelka podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady opožděně.

Jedinou otázkou, kterou dovolatelka vymezila v dovolání jako zásadně právně významnou, je otázka oprávnění J. M. jednat za společnost v řízení před soudy prvého a druhého stupně. Na řešení této otázky však odvolací soud napadené rozhodnutí nezaložil, proto nemůže založit přípustnost dovolání dle Tvrzený nedostatek jednatelského oprávnění J. M. by bylo možno posoudit pouze jako vadu řízení dle , jež však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení , věty první a , je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V   Brně  26. září  2007

JUDr.  Ivana   Štenglová

předsedkyně  senátu

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka ve věci návrhu JUDr. M. K.,  o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o., zastoupené advokátem, vedené u Krajského soudu v Č. B. pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 19. října 2004, č. j. -250, takto:

I. Dovolání  se  odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud částečný rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 21. května 2003 č.j. -211, kterým tento soud zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o. (dále jen „společnost“), konané dne 3. září 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“). Uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, neboť „před soudy obou stupňů došlo k procesnímu pochybení a bylo jednáno s někým, kdo nemohl za společnost jednat“. Společnost „po celé řízení zastupoval J. M. jako nový údajný jednatel, který měl být jmenován na valné hromadě dne 3. září 2001, která se však nekonala, a i kdyby se konala, nemohlo dojít k platnému jmenování, neboť společníci neměli hlasovací práva a   J. M. nesplňoval podmínky dle obchodního zákoníku“. Dále namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadný význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, která dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil ( věta prvá ).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že navrhovatelka podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady opožděně.

Jedinou otázkou, kterou dovolatelka vymezila v dovolání jako zásadně právně významnou, je otázka oprávnění J. M. jednat za společnost v řízení před soudy prvého a druhého stupně. Na řešení této otázky však odvolací soud napadené rozhodnutí nezaložil, proto nemůže založit přípustnost dovolání dle Tvrzený nedostatek jednatelského oprávnění J. M. by bylo možno posoudit pouze jako vadu řízení dle , jež však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení , věty první a , je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V   Brně  26. září  2007

JUDr.  Ivana   Štenglová

předsedkyně  senátu

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka ve věci návrhu JUDr. M. K.,  o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o., zastoupené advokátem, vedené u Krajského soudu v Č. B. pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 19. října 2004, č. j. -250, takto:

I. Dovolání  se  odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud částečný rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 21. května 2003 č.j. -211, kterým tento soud zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o. (dále jen „společnost“), konané dne 3. září 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“). Uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, neboť „před soudy obou stupňů došlo k procesnímu pochybení a bylo jednáno s někým, kdo nemohl za společnost jednat“. Společnost „po celé řízení zastupoval J. M. jako nový údajný jednatel, který měl být jmenován na valné hromadě dne 3. září 2001, která se však nekonala, a i kdyby se konala, nemohlo dojít k platnému jmenování, neboť společníci neměli hlasovací práva a   J. M. nesplňoval podmínky dle obchodního zákoníku“. Dále namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadný význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, která dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil ( věta prvá ).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že navrhovatelka podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady opožděně.

Jedinou otázkou, kterou dovolatelka vymezila v dovolání jako zásadně právně významnou, je otázka oprávnění J. M. jednat za společnost v řízení před soudy prvého a druhého stupně. Na řešení této otázky však odvolací soud napadené rozhodnutí nezaložil, proto nemůže založit přípustnost dovolání dle Tvrzený nedostatek jednatelského oprávnění J. M. by bylo možno posoudit pouze jako vadu řízení dle , jež však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení , věty první a , je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V   Brně  26. září  2007

JUDr.  Ivana   Štenglová

předsedkyně  senátu

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka ve věci návrhu JUDr. M. K.,  o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o., zastoupené advokátem, vedené u Krajského soudu v Č. B. pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 19. října 2004, č. j. -250, takto:

I. Dovolání  se  odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud částečný rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 21. května 2003 č.j. -211, kterým tento soud zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o. (dále jen „společnost“), konané dne 3. září 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“). Uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, neboť „před soudy obou stupňů došlo k procesnímu pochybení a bylo jednáno s někým, kdo nemohl za společnost jednat“. Společnost „po celé řízení zastupoval J. M. jako nový údajný jednatel, který měl být jmenován na valné hromadě dne 3. září 2001, která se však nekonala, a i kdyby se konala, nemohlo dojít k platnému jmenování, neboť společníci neměli hlasovací práva a   J. M. nesplňoval podmínky dle obchodního zákoníku“. Dále namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadný význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, která dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil ( věta prvá ).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že navrhovatelka podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady opožděně.

Jedinou otázkou, kterou dovolatelka vymezila v dovolání jako zásadně právně významnou, je otázka oprávnění J. M. jednat za společnost v řízení před soudy prvého a druhého stupně. Na řešení této otázky však odvolací soud napadené rozhodnutí nezaložil, proto nemůže založit přípustnost dovolání dle Tvrzený nedostatek jednatelského oprávnění J. M. by bylo možno posoudit pouze jako vadu řízení dle , jež však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení , věty první a , je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V   Brně  26. září  2007

JUDr.  Ivana   Štenglová

předsedkyně  senátu

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka ve věci návrhu JUDr. M. K.,  o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o., zastoupené advokátem, vedené u Krajského soudu v Č. B. pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 19. října 2004, č. j. -250, takto:

I. Dovolání  se  odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud částečný rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 21. května 2003 č.j. -211, kterým tento soud zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti S. G., spol. s r.o. (dále jen „společnost“), konané dne 3. září 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“). Uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, neboť „před soudy obou stupňů došlo k procesnímu pochybení a bylo jednáno s někým, kdo nemohl za společnost jednat“. Společnost „po celé řízení zastupoval J. M. jako nový údajný jednatel, který měl být jmenován na valné hromadě dne 3. září 2001, která se však nekonala, a i kdyby se konala, nemohlo dojít k platnému jmenování, neboť společníci neměli hlasovací práva a   J. M. nesplňoval podmínky dle obchodního zákoníku“. Dále namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadný význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, která dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil ( věta prvá ).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že navrhovatelka podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady opožděně.

Jedinou otázkou, kterou dovolatelka vymezila v dovolání jako zásadně právně významnou, je otázka oprávnění J. M. jednat za společnost v řízení před soudy prvého a druhého stupně. Na řešení této otázky však odvolací soud napadené rozhodnutí nezaložil, proto nemůže založit přípustnost dovolání dle Tvrzený nedostatek jednatelského oprávnění J. M. by bylo možno posoudit pouze jako vadu řízení dle , jež však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení , věty první a , je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V   Brně  26. září  2007

JUDr.  Ivana   Štenglová

předsedkyně  senátu