Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 994/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. ze dne 7. 3. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem neodvedení daně, pojistného na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků.

V předmětné věci podal Ing. L. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. ze dne 3. 5. 2007 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal Ing. L. K. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku namítl, že předmětná věc byla soudy posouzena nesprávně a neúplně s tím, že nebyly naplněny zejména materiální stránky trestného činu. Má za to, že nebylo spolehlivě prokázáno, že v kritické době měl dostatek finančních prostředků, které však v rozporu se zákonem neodvedl oprávněným příjemcům, ale použil je jinak. Nelze takto vycházet z pouhého obecného zjištění, že tyto prostředky měl k dispozici, protože hradil další (jiné) platby. Přiznal, že v rozhodné době měla firma, jejímž byl jednatelem hospodářské potíže, a proto neměla dostatek finančních prostředků ani k samotným výplatám zaměstnanců, zejména pro nekorektní vztahy s firmou Č. T., a. s., která platila se zpožděním nebo vůbec, protože prováděla jednostranné zápočty svých závazků a pohledávek. Poukázal i na to, že soudy měly hodnotit i stupeň společenské nebezpečnosti jeho jednání, a to s ohledem na to, že se snažil zachovat pracovní místa. Proto navrhl, aby dovolací soud zrušil jak napadené (citované) rozhodnutí Krajského soudu v Brně, tak i citovaný rozsudek Městského soudu v Brně a tomu také vrátil věc „k dalšímu řízení“.

K dnešnímu dni Nejvyšší soud České republiky neobdržel písemné vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k dovolání obviněného.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci dovolatel namítl, že nebylo prokázáno, že by společnost (jíž byl jednatelem) měla vůbec dostatek prostředků k hrazení uvedených plateb, když v rozhodné době tato byla ve špatné finanční situaci, dále potom namítl i to, že měl být důsledně zvážen i stupeň společenské nebezpečnosti jeho jednání s poukazem na jeho snahu o zachování pracovních míst. Z uvedeného také dovozuje absenci subjektivní stránky trestného činu, kterým byl posléze soudy shledán vinen. Uvedené námitky lze pokládat za právně relevantní, avšak zjevně neodůvodněné. V této souvislosti je namístě uvést, že dovolatel, jako plátce daně, pojistného na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z hlediska § 147 odst. 1 tr. zák. nepochybně měl k dispozici potřebné finanční prostředky (příslušné částky svým zaměstnancům skutečně srazil) a v rozporu se zákonem je neodvedl příslušné instituci. Stejně tak je potřebné poukázat i na délku doby, po kterou nebyly hrazeny za zaměstnance příslušné částky (u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků se jednalo o dobu dvou roků, u pojistného na sociální zabezpečení o dobu patnácti měsíců stejně jako u pojistného na zdravotní pojištění), kdy takovouto dobu nelze mít za takovou, která by pouze znamenala jenom časové prodlení v odvodu příslušných peněžních prostředků, ale již o permanentní nerespektování zákonem stanovené povinnosti. Totéž lze uvést také ve vztahu k výši dluhu, který takto vznikl, když tento nelze označit za zanedbatelný. Způsob hospodaření i takovéhoto poplatníka musí být primárně v souladu se zájmy společnosti bez toho, že by byl využíván jednostranně v jeho prospěch, když i v tomto směru lze odkázat na již ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (viz rozhodnutí sp. zn. , a další). Právem tak soud v posuzovaném jednání dovolatele shledal úmysl (minimálně nepřímý z hlediska ustanovení tr. zák.), když s ohledem na uvedené je zjevné, že dovolatel nepochybně věděl, že v důsledku svého jednání spočívajícího v neodvedení již uskutečněných srážek v příslušné době a jejich užitím na jiné účely právě ve zjištěné době a rozsahu, může znamenat, že tato částka nebude odvedena vůbec a pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn. Skutečnosti shora uvedené potom neumožňují závěr o nenaplnění materiálního znaku označeného trestného činu, když nebezpečnost činu pro společnost ve smyslu ustanovení tr. zák. je z důvodů již popsaných nepochybně dána.

S ohledem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 19. září 2007

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka