Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1038/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 23. 6. 2006, sp. zn. , byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., za který byl obviněný podle § 247 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho a půl roku. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. bylo vysloveno propadnutí konkrétně vyjmenovaných věcí, jejichž vlastníkem se podle § 55 odst. 3 tr. zák. stává stát, a bylo též rozhodnuto o náhradě škody.

Tento rozsudek soudu prvního stupně obviněný J. K. napadl odvoláním, z jehož podnětu Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. 10. 2006, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. uvedený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného J. K. uznal vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm a), b) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jehož se podle popsaných skutkových zjištění obviněný dopustil tak, že v přesně nezjištěné době od 18.00 hod. dne 23. 7. 2005 do 01.15 hod. dne 25. 7. 2005, po překonání uzamčeného uzávěru palivové nádrže tahače tov. zn. Mercedes Benz, postupně z nádrže odčerpal za pomoci hadice do připravených plastových kanystrů o obsahu 50 litrů celkem 620 litrů motorové nafty v celkové hodnotě 13.857,- Kč, na místě byl následně vyrušen hlídkou Policie České republiky, u tahače zanechal 3 plné plastové kanystry s motorovou naftou v celkovém množství 150 litrů a další 3 prázdné kanystry pohozené v blízkém travnatém porostu, čímž způsobil majiteli tahače firmě M. L., s. r. o., škodu odcizením motorové nafty ve výši 10.504,50 Kč a škodu poškozením víčka palivové nádrže ve výši 1.314,- Kč.

Za tento trestný čin byl podle § 247 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen a podle § 59 odst. 1 tr. zák. byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to výslovně popsaných věcí, a rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, ze dne 17. 10. 2006, sp. zn. , podal obviněný prostřednictvím obhájce z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, v němž uvedl, že postupem krajského soudu došlo k porušení ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a v důsledku toho napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný s odkazem na obsah ve věci podaného odvolání rozvedl, že orgány činné v trestním řízení důsledně nezajistily potřebné důkazy, které by mohly prokázat jeho zavinění, které bylo dovozováno pouze na podkladě závěrů znalce z oboru chemie, specializace petrochemie, který je učinil na základě stěrových stop sejmutých z rukou obviněného. K tomu obviněný vysvětlil, že motorová nafta na jeho rukou mohla uvíznout i jindy, neboť při své podnikatelské činnosti působí v autodopravě, kde trvale přichází do styku s touto látkou. Svou přítomnost na místě činu vysvětlil návštěvou přítelkyně H. Š. a poukázal na to, že se na předmětném místě v rozhodnou dobu nacházelo více osob. Dále obviněný vyjádřil, že dokazování nebylo provedeno tak, aby mohl být náležitě zjištěn skutkový stav věci, a zdůraznil, že nebyl opatřen ani jeden důkaz, který by ho usvědčoval ze spáchání činu, když svědci neuvedli nic podstatného. Obviněný se v místě činu nacházel s malým automobilem, do něhož se kanystry nemohly vejít. Soudům vytkl, že důkazy ve věci hodnotily jen jednostranně a jeho vinu usuzovaly především ze záznamů o jeho majetkové trestné činnosti, aniž by braly ohled na vyjádřenou obhajobu. Přitom byly pominuty jím učiněné návrhy na výslech svědků H. Š. a S. P. Nebylo ani zkoumáno, kdo se v daném místě mohl v poměrně dlouhém časovém období páchání trestné činnosti pohybovat. S ohledem na všechny tyto výhrady obviněný označil za nesprávné, že krajský soud nepřihlédl k jeho námitkám uvedeným v odvolání a akceptoval okresním soudem vadně zjištěný skutkový stav, který se promítl do chybného právního posouzení činu.

Z uvedených důvodů v závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 17. 10. 2006, sp. zn. , podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal tomuto soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K předmětnému dovolání se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství. Po stručném shrnutí obsahu dovolání, jemu předcházejícího řízení a obecného právního vymezení označených dovolacích důvodů konstatovala, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil jiné námitky, než že soudy obou stupňů nezjistily skutkový stav v rozsahu podle § 2 odst. 5 tr. ř., a že při hodnotící činnosti soudy nerespektovaly ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. Jde tedy o námitky, které směřují výhradně do oblasti skutkových zjištění, což neodpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádnému jinému dovolacímu důvodu, a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného J. K. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále posuzoval otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v § 265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. stanoví, že dovolání je možné na jeho základě podat, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této dikce plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci procesních, a nikoliv hmotně právních ustanovení. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Označený dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění, např. vztahující se k jiné právní kvalifikaci, která měla být podle dovolání použita. Nelze za naplnění uvedeného důvodu považovat takové výhrady obviněného, v nichž jsou tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění a s ohledem na obhajobu obviněného jinak hodnoceny důkazy již provedené, když na základě těchto skutkových vad je dovozováno, že obviněný se činu, jímž byl uznán vinným, nedopustil.

Ve vztahu k uplatněným námitkám obviněného a s odkazem na všechna výše rozvedená pravidla významná pro řádné uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dále nutné zdůraznit, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. , , , , ).

Z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný své námitky zaměřil výhradně proti učiněným skutkovým zjištěním, s nimiž se neztotožnil a kritizoval především způsob, jakým soudy hodnotily jeho obhajobu, jak bylo provedeno dokazování a jak byl zjištěn skutkový stav věci. Na základě vlastní obhajoby, že s projednávanou věcí nemá nic společného, protože se nacházel na jiném místě, obviněný nabídl o průběhu skutkového děje verzi zcela odlišnou od toho, jak byl na podkladě provedeného dokazování soudy skutkový stav zjištěn a v napadených rozhodnutích popsán.

Nejvyšší soud s ohledem na argumenty, které obviněný v dovolání rozvedl, shledal, že shora vymezená obecná kritéria významná z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyla splněna.

Obviněný, který v úvodu svého dovolání jen obecně poukázal na to, že došlo k pochybení v právním posouzení věci, ve svém dovolání na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jen formálně poukázal. Nevznesl tudíž žádnou výhradu mající právní povahu v jejím materiálním obsahu, protože námitku, že jeho jednání nevykazuje znaky trestného činu kladeného mu za vinu, odůvodnil úvahami založenými na polemice se skutkovými zjištěními soudu. Vzhledem k popisu předmětného skutku však není pochyb o tom, že svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty zmiňovaného trestného činu naplnil.

Vzhledem k tomu, že námitky obviněného nejsou způsobilé naplnit právně relevantním způsobem dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani žádný z dalších důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání obviněného J. K. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než jsou zákonem vymezeny.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. září 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová