Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2741/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.550,- Kč,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám  advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. záři 2005, -48, uložil žalovanému, aby se omluvil žalobkyni doporučeným dopisem ve znění: „Vážená paní R., omlouvám se Vám tímto za fyzické napadení, které jsem vůči Vám učinil dne 11. října 2004 v kanceláři obchodní společnosti L., s.r.o.,  (výrok I.). Zamítl žalobu, aby dopis byl opatřen ověřeným podpisem (výrok II.) a aby žalovaný zaplatil žalobkyni 100.000,- Kč (výrok III.). Současně rozhodl, aby každý z účastníků zaplatil na náhradě nákladů řízení státu 841,75,- Kč (výrok IV), a aby žalovaný zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů řízení 8.464,- Kč (výrok V.).

K odvolání obou účastníků Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. dubna 2006, č.j. -65, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém odstavci III výroku změnil jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; jinak jej co do částky 80.000,- Kč potvrdil. Žalovaného zavázal nahradit v zákonné lhůtě žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 15.089,- Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 13.525,- Kč. Žalovanému dále uložil nahradit náklady řízení státu ve výši 1.683,50,- Kč.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , a podává je z důvodů, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části  oporu v provedeném dokazování podle ustanovení

odst. 3 , a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení

Namítá, že soudy obou stupňů nesprávně uzavřely, že žalobkyni chytil

pod krkem a škrtil ji. Nepopírá, že se s ní přetahoval o písemné záznamy, avšak tak k hrubému napadení nedošlo. V řízení dále nebylo prokázáno, že by jednání žalovaného mělo skutečně nějaký vliv na důstojnost žalobkyně či její vážnost ve firmě či v místě bydliště.

Nesprávné právní posouzení věci spatřuje ve skutečnosti, že odvolací soud nevzal v úvahu, že pro přiznání peněžité náhrady za nemajetkovou újmu nepostačuje

ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 obč. zák. pouhá možnost snížení důstojnosti nebo vážnosti fyzické osoby ve společnosti, ale k takovéto újmě musí skutečně dojít. Jak bylo uvedeno, tuto skutečnost žalobkyně neprokázala. Dovolatel dále především namítá, že napadený rozsudek vytváří „nebezpečný precedent,“ podle kterého by se mohl každý poškozený v přestupkovém nebo trestním řízení domáhat u soudu též ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy v penězích. Je si vědom rozhodnutí Ústavního soudu, že ochranu osobnosti lze poskytnout komplementárně v různých odvětvích práva a že odpovědnost trestní nevylučuje současně právní ochranu osobnosti. Mělo by se však jednat o závažné případy s mimořádnými důsledky, a nikoli dovozovat, že by každé trestné (přestupkové) jednání zakládalo i právo na ochranu osobnosti. Dovolatel má rovněž zato, že mělo být přihlédnuto, že v souvislosti s projednávanou věcí byl již velmi citelně potrestán, nejen v přestupkovém řízení, ale zejména tím, že s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení odvolacímu soudu. Současně navrhl odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání především poukázala na skutečnost, že dovolání není přípustné, neboť napadeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč. Jinak se ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ) přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (, věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je podle ustanovení přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu

- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ],

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ],

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

U dovolání žalovaného je třeba odkázat na ustanovení , podle něhož dovolání podle prvního odstavce téhož ustanovení není přípustné

ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Tuto úpravu žalovaný ve svém dovolání zcela zřetelně nevzal v úvahu, když jím napadl výrok odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno o peněžitém plnění ve výši 20.000,- Kč, tj. o plnění nepřevyšujícím zákonný limit 20.000,- Kč.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Protože tedy v předmětné věci není dána přípustnost dovolání podaného žalovaným, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl [ ve spojení s téhož zákona]. Nemohl se tak zabývat případnými dalšími námitkami dovolatele, obsaženými v jeho dovolání, a proto již nerozhodoval ani o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, je žalovaný povinen ve smyslu ustanovení věty první, a nahradit žalobkyni náklady, které v dovolacím řízení vynaložila.

Žalobkyně vynaložila v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1.1.2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1.1.2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. , kterým se mění , ,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů

a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění a č. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení , , , , a ) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalobkyni náleží odměna ve výši 6.250,- Kč a paušální částka náhrad ve výši 300,- Kč (srov. , , ve znění , č. a č. ).

Celkovou částku 6.550,- Kč je žalovaný povinen zaplatit v zákonné lhůtě

( ) k rukám advokáta, který žalobkyni v dovolacím řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. září 2007

JUDr. Karel  Podolka, v. r.

předseda senátu