Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 24/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2005, sp. zn. , byl obviněný RSDr. Ing. F. Z. uznán vinným v bodě ad I. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., v bodě ad III-VII a IX. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák., dílem samostatným jednáním (v bodě VI.), dílem ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (v bodech III., IV., V., VII. a IX obžaloby). Obviněná K. B. byla uznána vinnou v bodě ad I. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., v bodech ad II., IV., V., VII. a IX. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Za to byl obviněný RSDr. Ing. F. Z. odsouzen podle § 255 odst. 3 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Obviněná K. B. byla odsouzena podle § 255 odst. 3 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 60a odst. 1 tr. zák., za podmínek uvedených v § 58 odst. 1 tr. zák., byl obviněné trest odnětí svobody podmíněně odložen, za současného vyslovení dohledu, na zkušební dobu ve výměře pěti let. Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl obviněný RSDr. Ing. F. Z. podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby pro skutky v obžalobě původně označené pod body II. a VIII., čímž měl spáchat trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 3 tr. zák. a trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 tr. zák.

Proti tomuto rozsudku podali obvinění RSDr. Ing. F. Z. a K. B. odvolání a u veřejného zasedání před odvolacím soudem po jeho zahájení obvinění prostřednictvím svého obhájce vznesli námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. V. Š., JUDr. M. K., Ph.D. a JUDr. J. Z. a dále všech soudců Vrchního soudu v Olomouci, kterou odůvodnili tím, že před vrchním soudem se proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sporu s B. H., a. s., v odvolacím řízení v několika případech domáhal obviněný RSDr. Ing. F. Z. svých práv jako jediný vlastník obchodní společnosti L. V. P., spol. s r. o. Obvinění uvedli, že Vrchní soud v Olomouci rozhodoval ve věcech pod sp. zn. , , , , , Cmo 146/2004, , , a . V posledně zmíněné věci podala Družstevní záložna P., reprezentovaná obviněným RSDr. Ing. F. Z., dne 20. 4. 2005 ústavní stížnost. Tato kauza je rovněž součástí stížnosti Družstevní záložny P. k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, která byla přijata. Obvinění dále u veřejného zasedání namítli, že RSDr. Ing. F. Z. v postavení statutárního zástupce obchodní společnosti vedl u Vrchního soudu v Olomouci deset soudních jednání, je proto jednoduché matematickým postupem zjistit, kolik soudů tohoto soudu se podílelo na rozhodování v kauzách, ve kterých byl obviněný účasten. Vzhledem k regionálnímu působení B. H., a. s., v O. a nedalekém P., kde tato banka nejvíce působila, nelze vyloučit ani tu skutečnost, že soudci Vrchního soudu v Olomouci, případně členové jejich rodin, byli s touto bankovní institucí propojeni. Obvinění dále uvedli, že v rámci regionálního působení médií nelze přehlédnout opakované, negativní vylíčení obviněného RSDr. Ing. F. Z. Dle obviněných všechny tyto skutečnosti mají negativní vliv na nestrannost soudců Vrchního soudu v Olomouci, zejména vůči obviněnému RSDr. Ing. F. Z. a osobám, které jsou s ním spojeny, a proto navrhli, aby další řízení ve věci konal Vrchní soud v Praze.

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že podle § 31 odst. 1 tr. řádu, za použití § 30 odst. 1 tr. řádu a contrario, nejsou soudci Vrchního soudu v Olomouci, JUDr. V. Š., JUDr. M. K., Ph.D. a JUDr. J. Z., vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněných RSDr. Ing. F. Z. a K. B.

Proti tomuto usnesení podali obvinění RSDr. Ing. F. Z. a K. B. stížnosti, v nichž opětovně namítli podjatost soudců JUDr. V. Š., JUDr. M. K., Ph.D. a JUDr. J. Z. a také všech ostatních soudců Vrchního soudu v Olomouci z důvodu jejich poměru k projednávané věci i přímo k osobě obžalovaných. Závěrem obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud jejich trestní věc z důvodu podjatosti Vrchnímu soudu v Olomouci odňal a přikázal ji jinému soudu stejného druhu a stupně.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.

Podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.

Podjatost soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. V. Š., JUDr. M. K., Ph.D. a JUDr. J. Z. nelze spatřovat v tom, že obviněný RSDr. Ing. F. Z. jako jediný vlastník a jednatel obchodní společnosti L. V. P., spol. s r. o. a figurující ve vedení družstevní záložny P., neuspěl u tohoto soudu ve věcech rozhodovaných v době od 27. 10. 2000 do 4. 1. 2007 soudci Vrchního soudu v Olomouci. S touto námitkou se Nejvyšší soud neztotožňuje a odkazuje na ustálenou judikaturu a soudní praxi, ze které jednoznačně vyplývá, že pouhá kolegialita soudců jednoho soudu, nemůže bez dalšího vyvolat pochybnosti o nestranném a nezávislém rozhodování soudu. Důvody pro vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení mohou být výsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce k určitým osobám na trestním řízení zúčastněným nebo k věci samé, anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Nelze proto rozhodovat bez dalšího o vyloučení příslušného státního orgánu jako celku. Jestliže obvinění namítají, že v předchozích projednávaných věcech u Vrchního soudu v Olomouci, bylo rozhodnuto vždy soudci vrchního soudu v neprospěch subjektů, v nichž figurovala osoba RSDr. Ing. F. Z., nejedná se o naplnění důvodů pro vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci z vykonávání úkonů trestního řízení pro poměr k projednávané věci nebo k osobě, jelikož tento poměr by musel mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím objektivně. Odlišný právní názor soudců v případech, v nichž rozhodli v neprospěch subjektů, v nichž figurovala osoba RSDr. Ing. F. Z., od právního názoru obviněných, nelze považovat za poměr k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Připuštění tohoto důvodu k vyloučení soudce není možné ani v obecné rovině, neboť trestní řád v celé řadě ustanovení přímo předpokládá, že ve věci bude rozhodovat i soudce, jehož právní názor je odlišný, a to bez ohledu na to, zda se s právním názorem soudu vyššího stupně, nebo i Ústavního soudu vnitřně ztotožní. S dalšími námitkami obviněných, týkajícími se narušení nestrannosti soudců Vrchního soudu v Olomouci a jejich případnému propojení s B. H. a. s., se JUDr. V. Š., JUDr. M. K., Ph.D. a JUDr. J. Z. v napadeném usnesení v souladu se zákonem náležitě vypořádali a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně k tomuto nemá co dodat. Protože obvinění jiné důvody podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci neuvedli, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost obviněných shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. srpna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera