Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3296/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní   soud   v    Prostějově   (dále   „soud   prvního   stupně“) rozsudkem ze dne 4. listopadu 2004, č. j.  -66, rozhodl, že se zamítá „žaloba na vydání barevného televizoru  značky A.  s  videorekordérem, černé barvy o   úhlopříčce   35  cm   a   žaloba na zaplacení částky 4.320,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 26. 11. 2000 do zaplacení pro případ nemožnosti televizor vydat“;  dále rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný, zaměstnaný u žalobce jako řidič taxíku, umístil v dispečinku taxislužby svůj televizor, aby „se zaměstnanci měli na co dívat“. Přestože televizor svému zaměstnavateli nedaroval, ten jej zahrnul do účetnictví firmy a nechal opravit. Poté, kdy žalovaný u žalobce skončil pracovní poměr, televizor si odnesl. Žalobce, na němž spočívalo důkazní břemeno a který byl soudem o svých procesních povinnostech poučen, neprokázal, že by mu žalovaný televizor daroval. Žalobce nelze za této situace považovat za jeho vlastníka a nemůže být důvodná žaloba na ochranu vlastnického práva podle („ObčZ“), ať již formou vydání televizoru, či náhrady vzniklé újmy.

Krajský  soud  v   Brně   jako   soud    odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 3. května 2006, č. j. -84, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění soudu prvního stupně, které shledal dostatečným, a za správný považuje i jeho právní závěr. Pokud podle žalobce jím požadovaná částka  4.320,- Kč představuje náklady za opravu televizoru, které uhradil a tedy bezdůvodné obohacení žalovaného, odvolací soud shledal nezbytným zabývat se námitkou promlčení vznesenou žalovaným v rámci odvolacího řízení. Tuto námitku shledal důvodnou, když vyšel z doby, kdy k úhradě nákladů na opravu televizoru došlo (rok 1999) a data změny petitu, kterou žalobce částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalovaného uplatnil (17. 6. 2003).

Proti  rozsudku   odvolacího   soudu podává žalobce dovolání a jeho přípustnost opírá o („OSŘ“). Uvádí, že soud musel před rozhodnutím ve věci řešit jako předběžnou otázku, kdo je vlastníkem předmětu sporu – zda žalobce nabyl vlastnictví věci na základě darovací smlouvy nebo zda byl pouze jejím uživatelem na základě smlouvy o výpůjčce. Soud v tomto směru sice provedl řádné dokazování, jeho výsledky však vyhodnotil nesprávně. Dovolatel tvrdí, že darovací smlouva byla v daném případě platně uzavřena. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, který spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání namítá, že žalobce v dovolání nijak nevymezil otázku zásadního právního významu. Vlastnictvím televizoru se soud zabýval náležitě a z důkazů vyvodil odpovídající závěr. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl jako zjevně bezdůvodné. Pro případ, že by se dovolací soud věcí zabýval meritorně, navrhuje, aby dovolání zamítl.

Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, není však přípustné.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým  lze napadnout  pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu  má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v  rozhodování dovolacího soudu  dosud nebyla vyřešena  nebo která  je  odvolacími   soudy  nebo  dovolacím  soudem  rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, se jedná, je-li v něm řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci. Rovněž nejde o otázku zásadního  právního   významu,   jestliže   zákonná   úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. , publikované pod č. C 102 ve svazku 2 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck).

Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek,  je dovolatel oprávněn napadnout   rozhodnutí   odvolacího   soudu,   proti   němuž  byla přípustnost  dovolání  založena  podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacích důvodů  uvedených v 241a odst. 2 ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení.

Napadené rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší.

V dané věci šlo o skutkové zjištění obsahu projevené vůle účastníků a o její následné právní posouzení. Mezi účastníky bylo nesporné, že původním vlastníkem televizoru byl žalovaný. Za této situace bylo na žalobci, který tvrdil, že žalovaný mu televizor daroval, aby to prokázal. Soudy pak učinily skutkové zjištění, že nebylo prokázáno, že žalovaný takový projev vůle učinil; tímto skutkovým zjištěním je dovolací soud vázán. Za takto zjištěného skutkového stavu nelze právnímu hodnocení, že vlastnictví na žalobce nepřešlo, nic vytknout. Navíc jde o individuální posouzení jedinečné věci a dovolání ohledně uplatněné peněžní částky není přípustné ani podle .

Vzhledem  k  tomu,   že   dovolání  v  dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok  o  náhradě   nákladů dovolacího řízení vychází z , , a . Náklady žalovaného představují odměnu pro advokáta za jeho zastoupení v dovolacím řízení s vypracováním vyjádření k dovolání a činí podle , , , , , ve znění pozdějších předpisů včetně čl. II 1 250,- Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle ve znění pozdějších předpisů včetně čl. II , tedy 1 325,- Kč, zvýšených o daň z přidané hodnoty podle ve výši 19 %, takže celkové náklady činí 1.580,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 30. srpna 2007

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu