Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1088/2007

U S N E S E N Í

Nevyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Č. i. s., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) M. P.,  2) S. P., 3) L. D., zastoupenému advokátem, a 4) R. J., o zaplacení částky 214.555,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání třetího žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. září 2006,  č.j. -124, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 31. března 2004, č.j.       -41, uložil žalovaným zaplatit původní žalobkyni (V. s. s. K. b. a. s.) částku 214.555,62 Kč s příslušenstvím a na nákladech řízení částku 8.580,- Kč, s tím, že první a druhý žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně a plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných (výrok I.). Dále  žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči třetímu a čtvrté žalovaným zaplacení úroku z prodlení 4 % ročně od 1. května 2002 do 2. června 2002 z částky 208.302,41 Kč zamítl (výrok II.)

Krajský soud v Brně, poté, co rozhodl o procesním nástupnictví nynější žalobkyně v řízení podle ustanovení (dále jen „“), k odvolání třetího žalovaného rozsudkem ze dne 20. září 2006, č.j. -124, odvolání třetího žalovaného v části směřující proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně odmítl (první výrok), ve vyhovujícím výroku I. tento rozsudek ve vztahu ke třetímu žalovanému potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud - odkazuje na ustanovení § 303 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) - se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož třetí žalovaný ručí za závazek první žalované ze smlouvy o  úvěru ze dne 11. prosince 1998. Současně zdůraznil, že „tísně vyvolané ekonomickým tlakem“ (obavou ze ztráty zaměstnání) se třetí žalovaný „dovolával“ až v odvolacím řízení, ačkoli se mu od soudu prvního stupně dostalo řádného poučení ve smyslu ustanovení

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení a co důvodu na ustanovení

Dovolatel s odkazem na „komentář k až 118c v publikaci a předpisy související, Linde Praha, a. s. z roku 2004, autor Doc. JUDr. Petr Hlavsa, CSc.“ ohledně rozsahu poučovací povinnosti soudu podle ustanovení zdůrazňuje, že nebyl zastoupen advokátem, a proto „netušil, že existuje obrana ve smyslu ustanovení a “ (dále jen „obč. zák.“).

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Jak vyplývá z obsahu výroku rozsudku soudu prvního stupně a výroku rozsudku soudu odvolacího, je rozsudek odvolacího soudu ve věci samé rozsudkem potvrzujícím; dovolání proti němu proto není z hlediska ustanovení přípustné. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , když rozsudkem odvolacího soudu bylo potvrzeno v pořadí prvé rozhodnutí soudu prvního stupně.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení ( věta první ) zásadně právně významným neshledává.

Již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož na to, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení , s tím, že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. k tomu shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v ustanovení dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b) , popř. podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ). Vyloučení úvahy o přípustnosti dovolání podle za použití argumentů spojených s vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dáno povahou tohoto dovolacího důvodu. Konkrétní vada řízení (v níž nejde o spor o právo) totiž nemá judikatorní přesah, přičemž z povahy věci nemůže zakládat ani rozpor s hmotným právem.

Přestože dovolatel vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci ( o. s. ř), ve skutečnosti (posuzováno podle obsahu) namítá, že řízení je postiženo vadou spočívající v absenci poučení podle ustanovení soudy nižších stupňů, tj. uplatňuje dovolací důvod, jehož prostřednictvím přípustnost dovolání podle ustanovení založit nelze. Navíc argumentace založená na ustanovení obč. zák. je ve vztazích upravených obchodním zákoníkem (mezi něž ve smyslu a 4 obch. zák. patří i ručení za splnění závazku ze smlouvy o úvěru) právně nevýznamná (srov. ustanovení obch. zák.)

Jelikož dovolání třetího žalovaného není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání třetího žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2007

JUDr. Petr  Gemmel

předseda senátu