Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 698/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 26. října 2004, č. j. -50, kterým Okresní soud v Semilech (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 66.053,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od 21. 9. 1999 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (dále jen „“). Napadené rozhodnutí má podle ní ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť v něm řešenou otázku podmínek, za kterých lze vydat rozsudek pro uznání podle (dále jen „“) odvolací soud vyřešil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Naplnění dovolacího důvodu podle , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, spatřuje dovolatelka v nesprávné aplikaci Namítá, že jí nebyla doručena kvalifikovaná výzva k vyjádření, nemohla se proto ve věci vyjádřit a  nebyly tak splněny podmínky, za nichž lze o věci rozhodnout rozsudkem pro uznání podle Přestože na zásilce ze dne 5. 8. 2004 obsahující platební rozkaz bylo uvedeno, že obsahuje rovněž výzvu podle , ve skutečnosti nebylo usnesení s takovou výzvou v zásilce obsaženo. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2004, sp. zn. , a ze dne 21 října 2003, sp. zn. , má zato, že i když je ve věci rozhodnuto platebním rozkazem ( ), může být účastník vyzván podle pouze tehdy, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu. Spor účastníků je sporem jednoduchým, a proto okolnosti případu ani povaha věci neodůvodňovaly vydání výzvy podle Dále má dovolatelka zato, že jí bylo postupem soudu odňato právo jednat před soudem a řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že odvolací soud v řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval podle procesních předpisů účinných před 1. 4. 2005 (článek II bod 2. ), bylo i v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou uvedeným zákonem (dále opět jen „o. s. ř“).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve jeho přípustností.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v a c) Podle písm. b) tohoto ustanovení nemůže být přípustnost dovolání žalované založena, jelikož napadeným rozsudkem byl potvrzen v pořadí prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal.

Přípustnost dovolání lze tudíž zvažovat pouze v intencích , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení právních otázek, což znamená, že v něm lze samostatně namítat jen to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Naproti tomu je zcela vyloučeno uplatnění dovolacího důvodu, jímž lze vznést námitku, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, tedy zpochybnit skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel [srov. výslovné znění , omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle a b) ]. Proto musí dovolací soud při řešení otázky, zda má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, vycházet ze skutkového stavu, jak byl zjištěn odvolacím soudem.

Podstatou výhrad žalované k závěru o naplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání je mimo jiné tvrzení, že jí spolu s platebním rozkazem nebyla doručena výzva k vyjádření podle Obsahově tedy jde o nesouhlas se skutkovým zjištěním odvolacího soudu, na kterém je shora uvedený právní závěr založen, t. j. o uplatnění dovolacího důvodu podle Ten ovšem, jak už bylo uvedeno, přípustnost dovolání podle o.s .ř. založit nemůže a dokonce nepodléhá dovolacímu přezkumu ani v případě, že dovolání podle zmíněného ustanovení přípustné je.

Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) není způsobilá založit ani námitka, že nebyly splněny podmínky pro vydání výzvy s ohledem na okolnosti případu nebo povahu projednávané věci.

Usnesení podle může soud vydat i ve věci, ve které rozhodl platebním rozkazem; není totiž vyloučeno, aby povinnost vyjádřit se ve věci a povinnost označit důkazy byla žalované uložena podmíněně, tedy za předpokladu, že podá odpor proti platebnímu rozkazu. Vydání usnesení podle není v případě uvedeném v (při rozhodnutí o věci platebním rozkazem) podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu (srovnej rozsudek ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8, ročník 2005, pod. č 65). Odkazy dovolatelky na rozhodnutí dovolacího soudu ze dne 12. srpna 2004, sp. zn. , a ze dne 21 října 2003, sp. zn. , nejsou přiléhavé, neboť jejich závěry se nevztahují k situaci, kdy o věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem.

Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci, který by podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. srpna 2007

JUDr. Ivana   Zlatohlávková

předsedkyně senátu