Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 19/2022-20

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 25 966,32 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 966,32 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 449,62 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 588,30 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 382,27 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 588,30 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 237,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 966,32 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 449,62 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 588,30 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 382,27 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 588,30 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 237,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 25 966,32 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce č. 541702278. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 60 týdenních splátkách, a to nejpozději do 17. 9. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 1. 4. 2019. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 14 588,30 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 378,02 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 24. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce, jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 15 650 Kč vrátit, a to v 60 týdenních splátkách nejpozději do 17. 9. 2019 (viz smlouva o půjčce č. 541702278 ze dne 24. 7. 2018). Poplatek ve výši 15 650 Kč představuje součet poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 5 306 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 124 Kč a úrok ve výši 3 220 Kč. Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 18 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru č. 541702278. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil (z Tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021). Ze smlouvy má soud za prokázané, že výpůjční úroková sazba je pevně stanovena pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % ročně.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že v příloze uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni, včetně pohledávky za žalovaným. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 28. 6. 2021 včetně dokladu o odeslání).

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení , (dále jen „ “)

8. Podle ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle , lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroků. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 25 966,32 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 14 588,30 Kč a dlužného poplatku 11 378,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaných zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 449,62 Kč za období od 9. 4. 2019 do 18. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku

15. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 588,30 Kč za období od 18. 9. 2019 do 18. 12. 2020, který žalobkyně kapitalizovala na částku 5 382,27 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 588,30 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úroky nebyly takto mezi účastníky sjednány. Žalobkyně odkazovala na stranu 1 Smlouvy o zápůjčce, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny po skončení smlouvy nevyplývá. Ze smlouvy včetně smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně. Dle článku 9.1 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. V případě nezaplacení dlužné částky řádně a včas však žalobkyni právo na zaplacení„ dalšího“ smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 29 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z čl. 9 smluvních podmínek neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Naopak ve vlastní smlouvě o zápůjčce je výslovně uváděno, že celková dlužná částka, kterou je zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit (jistina + poplatek) činí pevně uvedenou částku. Úrok uvedený na straně 1 smlouvy ve výši 29 % ročně tak soud chápe jako procentuální vyjádření sjednaného úroku kapitalizovaného na částku 3 220 Kč, nikoli jako ustanovení, které by zakládalo žalovanému povinnost úrok takto platit pro případ prodloužení smlouvy. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 237,23 Kč. Tato částka představuje 49,67 % z jejich celkové výše 2 491 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 40 086,16 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku, zákonného úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku a smluvního úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku) bylo přiznáno celkem 29 998,07 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného zákonného úroku a zákonného úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Příslušenství pohledávky soud kapitalizoval ke dni vydání tohoto rozhodnutí. Celkové náklady ve výši 2 491 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 039 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 966,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.