Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 904/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 8. června 2005, č. j. -195, schválil  konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkursní podstaty úpadce Z. d. „M.“ V. T. a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty úpadce JUDr. Ing. V. L. ze dne 25. března 2005 (dále též jen „konečná zpráva“), členěnou tak, že:

a/ příjmy z podstaty činí 57.146.721,- Kč,

b/ výdaje z podstaty činí 39.003.613,- Kč, z toho

- odměna správce 4.905.500,- Kč a

- hotové výdaje správce 130.912,- Kč,

- a zůstatek pro vyplacení věřitelů činí celkem  18.153.108,.- Kč, z čehož bylo vyplaceno odděleným věřitelům 1.986.539,- Kč a ostatním věřitelům tak zbývá k rozdělení 16.155.749,- Kč.

Soud uvedl, že konečná zpráva byla vyvěšena na úřední desce soudu od 18. dubna  do 3. května 2005, přičemž u odměny správce konkursní podstaty (dále též jen „konkursní odměna“) nepřihlédl  k podání ze dne 9. května 2005 (jež mu došlo 10. května 2005), jímž správce konkursní podstaty opravil původní konečnou zprávu tak, že s odkazem na , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení F. n. m. České republiky, požadoval odměnu ve výši 5.837.545,- Kč zahrnující zvýšení nároku na konkursní odměnu o částku odpovídající 19% dani z přidané hodnoty. Soud s poukazem na článek XXX. části dvacáté deváté zmíněného zákona uzavřel, že právo na zvýšení konkursní odměny o daň z přidané hodnoty správci konkursní podstaty nepřísluší, jelikož v době, kdy část dvacátá devátá tohoto zákona nabyla účinnosti (30. dubna 2005), již byla konečná zpráva vyvěšena na úřední desce soudu.

V záhlaví uvedeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání správce konkursní podstaty usnesení soudu prvního stupně v části napadené odvoláním (ohledně neschválené části konkursní odměny ve výši 932.045,- Kč) potvrdil. Odvolací soud přitakal  soudu prvního stupně v závěru, že vzhledem k době vyvěšení konečné zprávy na úřední desce soudu na věc není možno aplikovat , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), ve znění novely provedené , účinné od „15. května 2005“. Důvod přiznat konkursní odměnu včetně částky odpovídající 19 % dani z přidané hodnoty na základě ustanovení ZKV ve znění účinném před uvedenou novelou pak odvolací soud neshledal.

Proti usnesení odvolacího soudu podal správce konkursní podstaty úpadce včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení Rozhodnutím soudů nižších stupňů po obsahové stránce v dovolání vytýká nesprávné právní posouzení věci (jemuž je vyhrazen dovolací důvod dle ustanovení - dále též jen „ “) a dožaduje se jejich zrušení.

Dovolatel snáší argumenty na podporu závěru, že správce konkursní podstaty, který je plátcem daně z přidané hodnoty, je při názoru zastávaném soudy nižších stupňů protiústavně znevýhodněn. Rovněž v návaznosti na usuzuje, že nárok na konkursní odměnu, tedy i na daň z přidané hodnoty vzniká správci konkursní podstaty právní mocí rozhodnutí o schválení konečné zprávy, takže si jej do té doby, respektive do doby projednání konečné zprávy, může také nárokovat. Potud mimo jiné uvádí, že zákon o konkursu  a vyrovnání nedefinuje, co se míní vyvěšením na úřední desce soudu, kdy vyvěšení začíná, kdy končí a zda se vyvěšením na úřední desce soudu míní celá doba, po kterou je konečná zpráva vyvěšena. Ustanovení článku XXX. je podle dovolatele též v rozporu se , o dani z přidané hodnoty, neboť použití zákona o dani z přidané hodnoty odvíjí ode dne vyvěšení konečné zprávy, což není a nemůže být datum uskutečnitelného plnění.  Pro případ, že mu Nejvyšší soud nevyhoví, pak dovolatel žádá, aby v souladu s ustanovením řízení přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o schválení konečné zprávy, může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením   a c/ (srov. ).  O případ uvedený v pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá.

Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k řešení v zásadě dvě otázky:

1) Zda podle právní úpravy účinné do 29. dubna 2005 (včetně) je důvod přiznat  správci konkursní podstaty, který je plátcem daně z přidané hodnoty,  zvýšení nároku na konkursní odměnu o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z konkursní odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

2) Zda ustanovení § 8 odst. 3 ZKV ve znění účinném od 30. dubna 2005 lze aplikovat na případy, kdy konečná zpráva byla vyvěšena před 30. dubnem 2005, avšak doba vyvěšení skončila až po uvedeném datu.

Na první z položených otázek odpověděl Nejvyšší soud v usnesení  ze dne 28. června 2007, sp. zn. . V tomto usnesení, na něž v podrobnostech odkazuje, a s nímž je dovoláním napadené rozhodnutí v souladu, Nejvyšší soud uzavřel, že zvýšení konkursní odměny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty v rozhodném období možné nebylo. Důvod ke změně toho závěru na základě argumentů obsažených v dovolání Nejvyšší soud neshledal.

Na druhou z položených otázek odpovídá přímo text (a důvod otevřít pro její řešení dovolací přezkum tak opět dán není).

Podle článku XXX. části dvacáté deváté , odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

Dle dovoláním nezpochybněných skutkových závěrů byla konečná zpráva v této věci vyvěšena od 18. dubna 2005 do 3. května 2005 a slovy zákona tak k 30. dubnu 2005 „již byla vyvěšena“. To platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud účinnost části dvacáté deváté nesprávně posunul až k 15. květnu 2005.

Argumentace, podle které zákon o konkursu  a vyrovnání nedefinuje, co se míní vyvěšením na úřední desce soudu, kdy vyvěšení začíná, kdy končí a zda se vyvěšením na úřední desce soudu míní celá doba, po kterou je konečná zpráva vyvěšena, v daných souvislostech žádnou zásadně právně významnou otázku neotevírá. Pro konkurs a vyrovnání se ve smyslu ZKV přiměřeně používají (nestanoví-li zákon o konkursu a vyrovnání jinak) ustanovení , který v době vyvěšení konečné zprávy (18. dubna 2005) upravoval vyvěšení na úřední desce soudu v Podrobný postup soudu při vyvěšení písemnosti na úřední desce soudu a při jejím následném snětí pak upravuje (a k 18. dubnu 2005 též upravovalo) ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12.  2001, č. j. 505/2001-Org,  kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy  (jako vnitřní předpis určující postup soudu v administrativní rovině). V soudní praxi se podle této  úpravy postupuje jak v občanském soudním řízení tak v řízení konkursním a vyrovnacím a tyto postupy žádné otázky vyžadující výklad Nejvyššího soudu nevyvolávají.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle ustanovení a odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že rovněž neshledal důvod předložit věc Ústavnímu soudu. Za neústavní totiž nepokládá (a to ani ve vazbě na zákon o dani z přidané hodnoty) přechodné ustanovení obsažené v článku XXX. části dvacáté deváté ani úpravu, jež pro dobu před 30. dubnem 2005 správci konkursní podstaty, který je plátcem daně z přidané hodnoty,  možnost požadovat konkursní odměnu zvýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty nedovolovala. Dovolatelův požadavek, aby bylo případně postupováno podle , nemohl obstát již proto, že podle ZKV přerušení konkursního řízení není přípustné.

Důvod předložit věc Ústavnímu soudu - podle článku 95 odst. 2 y - k posouzení ústavnosti zákonné úpravy účinné před 30. dubnem 2005 neměl Nejvyšší soud také se zřetelem k ustálené praxi Ústavního soudu. Tak např. již  v usnesení ze dne 24. ledna 1995, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 3, části II., pod číslem 4, Ústavní soud vysvětlil, že podle je návrh podle hlavy druhé oddílu prvního nepřípustný, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti. Obdobně pak Ústavní soud uvedl v nálezu ze dne 8. března 1995, uveřejněném pod číslem 55/1995 Sb.  (str. 773), že zkoumání ústavnosti normativního aktu, který již nadále nemá konstitutivní charakter (nezakládá nové právní vztahy); by se jevilo bezpředmětným, neboť takový postup by postrádal jakoukoliv právní funkci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 16. srpna  2007

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu