Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 475/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 610 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 610 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 610 Kč od 11. 12. 2016 do 16. 4. 2021, z částky 1 610 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 621 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 610 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 610 Kč od 11. 12. 2016 do 16. 4. 2021, z částky 1 610 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 621 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 23. 8. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 11 610 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené 3. 3. 2021 mezi společností právnická osoba, sídlem adresa, obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, původní věřitel a postupitel, a společností právnická osoba, sídlem adresa žalobkyně, IČO číslo zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v obec, oddíl B, vložka číslo, postupník a nový věřitel. Původní věřitel je českou obchodní společností, předmět podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, předmět podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným 25. 11. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru pro částku 10 000 Kč, měl být splacen nejpozději 10. 12. 2016. Žalovaný úvěr v této výši čerpal, do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních údajů, část B tohoto návrhu, jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo bankovního účtu, adresu trvalého pobytu a adresu bydliště, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Souhlas s registrací a vstupem do uživatelského účtu byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadání bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, žalovaným. Žalovaný rovněž při žádosti o úvěr přiložil kopii občanského průkazu, ověření totožnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI. Nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla žalovanému schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V návaznosti na schválení byla stranami odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalovanému 10 000 Kč, splatnost 10. 12. 2016. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, číslo smlouvy číslo. Žalovaný se dle smlouvy o úvěru číslo, text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 1 610 Kč splatný v den splatnosti úvěru, 10. 12. 2016. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, viz přiložený výpis z bankovního účtu původního věřitele, nebyl žalovaným uhrazen v celé výši. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, odeslána 13. 4. 2021. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 11 610 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a právní zástupce žalobkyně právnická osoba, uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla částka 10 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru 10. 12. 2016, datum poskytnutí úvěru 25. 11. 2016, trvání úvěru 15 dnů. K úhradě byla sjednána částka poplatku 1 610 Kč, celkem k úhradě 11 610 Kč, RPSN 3681 %. Žalovaný je označen jménem, rodným číslem, bydlištěm, trvalé shodné s kontaktní adresou, průkazem totožnosti, číslem mobilního telefonu, elektronickou adresou, bankovním spojením, účet č. bankovní účet. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného číslo platný do 21. 7. 2024. Byl vystaven Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahu shodné parametry závazku jako smlouva, jak jest shora uvedeno. /smlouva o úvěru na čl. 17 - 18 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 15 – 16 spisu potvrzení o vyplacení úvěru na čl. 29 spisu, občanský průkaz na čl. 22 spisu/

7. Žalobkyně eviduje závazek ke jménu žalovaného pro období 25. 11. 2016 – 10. 12. 2016, částka 10 000 Kč, poplatek 1 610 Kč, celkem k úhradě 11 610 Kč /potvrzení o odeslání finančních prostředků na čl. 19 spisu/

8. Dne 3. 3. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. /smlouva o postoupení pohledávek, přílohy, seznam pohledávek, předávací protokol na čl. 26 – 44 spisu/

9. Dopisem ze dne 13. 4. 2021 bylo žalovanému adresováno oznámení o postoupení pohledávky, k poštovní přepravě předán téhož dne. Součástí byla výzva k úhradě dlužné částky 8 880 Kč /dopis na čl. 21 spisu, podací lístek na čl. 20 spisu/

10. Dle sdělení České spořitelny, a. s. ze dne 11. 1. 2022 byl majitelem osobního účtu č. bankovní účet žalovaný, účet byl zrušen dne 28. 2. 2020, dne 25. 11. 2016 byla na uvedený účet připsána částka 10 000 Kč /sdělení na čl. 49 spisu /

11. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalovaný a právní zástupce žalobkyně právnická osoba, uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o spotřebitelském úvěru, částka 10 000 Kč, splatnost 10. 12. 2016, datum poskytnutí úvěru 25. 11. 2016. K úhradě byla sjednána částka poplatku 1 610 Kč, celkem k úhradě 11 610 Kč, RPSN 3681 %. Žalovaný je označen jménem, rodným číslem, bydlištěm, trvalé shodné s kontaktní adresou, průkazem totožnosti, číslem mobilního telefonu, elektronickou adresou, bankovním spojením, účet č. bankovní účet. Žalobkyně eviduje závazek ke jménu žalovaného pro období 25. 11. 2016 – 10. 12. 2016, částka 10 000 Kč, poplatek 1 610 Kč, celkem k úhradě 11 610 Kč. Majitelem osobního účtu č. bankovní účet byl žalovaný, dne 25. 11. 2016 byla na uvedený účet připsána částka 10 000 Kč. Dne 3. 3. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. Dopisem ze dne 13. 4. 2021 bylo žalovanému adresováno oznámení o postoupení pohledávky, k poštovní přepravě předán téhož dne. Součástí byla výzva k úhradě dlužné částky 8 880 Kč.

13. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru v příslušném znění.

15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle , odst. 1 v příslušném znění, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

23. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude stran žalobkyně rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

24. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona o spotřebitelském úvěru korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

25. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila na údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta tak byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumányy dokládající především konkrétní výdaje žalovaného, respektive podrobně zjištěny výdaje žalovaného, ale také osobní situace žalovaného. Aby byl přezkum úvěruschopnosti proveden řádně, musí být doloženy výdaje domácnosti žalovaného, musí být zřejmé, jaká je jejich skladba, tyto musí být nejenom specifikovány, ale i ověřeny. Není zřejmé, kolik je osob v domácnosti žalobce, jaký je příjem této domácnosti, zdali žalovaný má vyživovací povinnosti. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění vrátit. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaný plnil jakoukoliv částku. Pokud žalovanému byla poukázána částka 10 000 Kč, tak je povinen k úhradě částky 10 000 Kč dle § 2993 o. z. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky 1 610 Kč, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

27. Žalobkyni náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 4. 2021, když již k tomuto datu měl mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, neboť k plnění byl vyzván dopisem ze dne 13. 4. 2021 se lhůtou k plnění do tří dnů. Ve zbytku žalobního návrhu ve vztahu k příslušenství byl žalobní návrh jako nedůvodný zamítnut. Tedy v té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti plnit úrok z prodlení z částky 11 610 Kč od 11. 12. 2016 do 16. 4. 2021 a dále z částky 1 610 Kč od 17. 4. 2021.

28. Lhůta k plnění byla určena v souladu s 

29. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 11 610 Kč = 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 10 000 Kč = 86 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 86 % = 14 %; 86 % - 14 % tak činí 72 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 621 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), , odst. 1, písm. a), d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle , odst. 3 daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč 72 % z částky 2 252 Kč činí po zaokrouhlení 1 621 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (, odst. 1 ) v zákonné pariční lhůtě (, odst. 1 ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha – východ, a to do patnácti dnů ode dne jeho doručení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.