Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3078/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně Ing. E. M., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně A., spol. s r. o., zastoupené JUDr. R. Č., advokátem, proti žalované Č.r. – F. ú. p. P., o zaplacení částky 1.274.399,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2006, č. j. -46, takto:

I.   Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. května 2006,                                         č. j. -35, uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1.274.399,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % za dobu od 20. července 2005 do zaplacení  (bod I. výroku) a zavázal ji k náhradě nákladů řízení žalobkyni (bod II. výroku).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně, řízení zastavil a věc postoupil k dalšímu řízení Finančnímu úřadu pro P. (první výrok); dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud uzavřel, že spory, v nichž správce konkursní podstaty vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, nejsou spory vyvolanými konkursem a pravomoc k projednání a rozhodnutí sporu, v němž se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty nenáleží soudu (jde o věc daňovou), nýbrž správci daně. Potud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2001, uveřejněné pod číslem 23/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 23/2002“) a na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněné pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody dle a 3 (dále též jen „“), tedy, že řízení je postiženo  vadou, která mohla mít za následek  nesprávné  rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3).

Konkrétně dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nejde o spor vyvolaný konkursem (snášejíc argumenty na podporu závěru, že o spor vyvolaný konkursem jde), akcentujíc speciální povahu , o konkursu  a vyrovnání, vylučující (v ) započtení přeplatku na dani. Tvrdí dále, že pouze soudní výrok o žalobě na plnění je právně vykonatelný a zavazuje žalovanou k takové povinnosti a že v opačném případě by neměla adekvátní zákonné prostředky, jak se vůči žalované domáhat dlužného plnění.

Dovolatelka proto požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího Dovolání, jež je přípustné dle   , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že v otázce povahy sporu, v němž se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty do konkursní podstaty a pravomoci soudů k projednání těchto sporů sjednotil rozhodovací praxi soudů již publikací R 23/2002. V tomto rozhodnutí, na něž v podrobnostech odkazuje, uzavřel, že takový spor není sporem vyvolaným konkursem a že  pravomoc k projednání a rozhodnutí takového sporu nemají soudy, ale správci daně.

Podle stejného vzoru rozhodl Nejvyšší soud i v řadě dalších sporů o vrácení přeplatků na dani z přidané hodnoty do konkursní podstaty (srov.  usnesení ze dne 30. září 2005, sp. zn. , a , ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , , a , ze dne 15. února 2006, sp. zn. , ze dne 16. února 2006, sp. zn. , ze dne 29. března 2006, sp. zn. a , ze dne 17. května 2006, sp. zn. , ze dne 25. července 2006, sp. zn. , ze dne 23. srpna 2006, sp. zn. a , ze dne 29. srpna 2006, sp. zn. a ze dne 14. února 2007, sp. zn. ).

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu , a odůvodněn tím, že procesně neúspěšné dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2007

JUDr. Zdeněk  Krčmář

předseda senátu