Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 847/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. , byla obviněná J. C. uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok se zkušební dobou na dva roky. Dále bylo výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že obviněná J. C. je povinna zaplatit na náhradě škody poškozené M. G. částku 192.970,- Kč.

Jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. posoudil Okresní soud v Bruntále skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že obviněná J. C. od počátku roku 1996 do konce roku 2004 v B., okr. B., si od M. G. průběžně i několikrát měsíčně pod různými záminkami půjčovala finanční obnosy v částkách od 1.000,- Kč, ve vyšších částkách a maximálně jednorázově ve výši 3.000,- Kč, aniž je vracela, a když jí M. G. odmítala znovu peníze z tohoto důvodu půjčit, uváděla jí, že má obdržet od soudu velkou peněžní částku, z níž jí dluh uhradí, přestože žádnou takovou částku neočekávala a žila jen ze sociálních dávek, které jí neumožňovaly dluh uhradit, takže dosáhla toho, že jí poškozená půjčila další peníze, přičemž takto od poškozené vylákala celkovou částku 192.970,- Kč, kterou ani dodatečně nevrátila.

Odvolání obviněné, podané proti výroku o vině i dalším výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadla v celém rozsahu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítla, že soudy nesprávně posoudily skutek jako trestný čin, a vyjádřila názor, že měl typické znaky občanskoprávního vztahu. Poukázala nato, že pokud by skutek měl být trestným činem podvodu, muselo by být zjištěno, že podvodný úmysl existoval již v době před poskytnutím a při poskytnutí půjčky. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ji zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolaní obviněné je zjevně neopodstatněné.

Trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli malou.

Skutkový stav, který zjistily soudy, znaky uvedeného trestného činu evidentně naplňuje, a to i z hlediska subjektivní stránky, jíž je tzv. podvodný úmysl přítomný od počátku, to znamená již v době, kdy obviněná peníze od poškozené přijímala. V posuzovaném případě je úmyslné zavinění obviněné v tom, že na jedné straně měla omezený zdroj peněz, neboť žila jen ze sociálních dávek, a věděla, že pro nedostatek vlastních prostředků nebude moci peníze vrátit, avšak na druhé straně svými nereálnými sliby týkajícími se vrácení peněz vyvolávala u poškozené dojem, že se jedná o půjčky a že peníze vrátí. To však obviněná ve skutečnosti jen předstírala, což bylo ve výroku o vině výstižně vyjádřeno tím, že peníze na poškozené vylákala. Zjištění, že obviněná ve skutečnosti vůbec neměla v úmyslu vrátit peníze získané na úkor poškozené pod záminkou, že jde o půjčky, je nakonec přesvědčivě potvrzeno i okolností, že peníze nevrátila ani dodatečně nejen na naléhání poškozené, ale ani na zásah příbuzných poškozené a dokonce ani pod vlivem zahájeného trestního stíhání. Celkově vyznívá posuzovaný případ tak, že obviněná, která bydlela poblíž bydliště poškozené, zneužívala důvěřivosti poškozené, které již v době počátku páchání činu bylo sedmdesát let. Pro poškozenou, která jinak bydlela osamoceně, bylo nesnadné další žádosti obviněné o poskytnutí peněz odmítnout, zvláště když obviněná ji většinou vyhledávala v den, kdy poškozená obdržela důchod a kdy jí obviněná uváděla nejrůznější naléhavé důvody, pro které peníze nutně potřebuje. Vzhledem k těmto okolnostem je závěr soudů o spáchání trestného činu podvodu plně slučitelný i s tím, co obviněná namítala v dovolání, tj. že poškozená byla svéprávná, nikomu se nesvěřila s rozsahem půjček, neučinila nic pro zajištění jejich návratnosti, sama žila ze starobního důchodu, který se v době od roku 1996 do roku 2004 pohyboval v rozmezí od 5.000,- Kč do 7.000,- Kč, apod.

Záměr obviněné nevrátit peníze získané od poškozené, který tu jasně byl již na samém počátku jednání obviněné, kdy o peníze žádala a kdy je přijímala pod falešným slibem, že je vrátí, činí z posuzovaného skutku záležitost, která se očividně vymyká z rámce pouhého občanskoprávního vztahu, a která má zřetelně kriminální charakter. Z toho důvodu dluh obviněné není jen nesplněným závazkem z půjčky jako občanskoprávního vztahu, nýbrž škodou způsobenou trestným činem podvodu.

Výši škody soudy zjistily na podkladě zápisků, které si o poskytnutí jednotlivých částek po celou dobu vedla poškozená. Tento podklad pro zjištění výše škody soudy hodnotily jako autentický a věrohodný. Výsledek, který z toho vyplynul, totiž že obviněná od poškozené posuzovaným skutkem získala celkem částku 192.970,- Kč, pokládaly soudy za věrohodný i proto, že obviněná po zásahu příbuzných poškozené dluh v této výši písemně uznala. Pokud obviněná v dovolání zpochybnila zjištění soudů týkající se výše škody, nejde o námitku, která by spadala do rámce dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť jde o polemiku s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaké skutkové zjištění z nich vyvodily. V mezích uvedených dovolacích důvodů nelze uplatňovat s k u t k o v é námitky, nýbrž pouze p r á v n í námitky proti kvalifikaci toho skutkového stavu, který zjistily soudy. Ke skutkovým námitkám obviněné proto Nejvyšší soud nijak nepřihlížel, dále se jimi nezabýval a správnost právního posouzení skutku z hlediska ustanovení § 250 odst. 2 tr. zák., tj. vzhledem ke způsobení škody nikoli malé, konstatoval ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněné a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. července 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec