Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2943/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 3. 10. 2003, č.j. -5, kterým okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženou soudní exekutorku. Svůj závěr, že k exekuci navržený směnečný platební rozkaz je pravomocný a formálně vykonatelný, odvolací soud odůvodnil zjištěním ze spisu nalézacího soudu, že vykonávaný titul byl povinnému doručen – za splnění podmínek předepsaných ustanovením ve znění účinném v době doručování, tedy v lednu 2001 – náhradním způsobem, tedy uložením na poště.

V dovolání, v němž sice poukazuje na ustanovení , aniž však vysvětluje, v čem by měl spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, povinný – byť odkazuje na zákonná  ustanovení

i – výslovně namítá (pouze), že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění „uvedeného“ (nikoli tedy obou uvedených, specifikovaných ustanoveními i ) dovolacího důvodu, totiž důvodu podle , spatřuje v tom, že soudy obou stupňů „neprovedly důkazní řízení a nepřihlédly k prohlášení jeho manželky, že se po rozvodu manželství na adrese Č. L., V. 1831, v době, kdy mu měl být směnečný platební rozkaz doručován, prokazatelně nezdržoval…“. Podle jeho názoru tedy „platební rozkaz nemohl nabýt právní moci

a není exekučním titulem způsobilým k nařízení exekuce.“ Dále pak dovolatel zpochybňuje správnost směnečného platebního rozkazu s odůvodněním, že podpis směnky byl na něm vynucen „pod nátlakem a vyhrůžkou násilím.“

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel, aniž ovšem uvedl, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, zpochybnil závěr, že k výkonu navržený exekuční titul je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle , aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k exekuci navržený platební rozkaz byl povinnému řádně doručen. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. Za použití druhého (posuzováno podle obsahu dovolání) z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud nezjišťoval, zda mu byl exekuční titul řádně doručen, a předložil vlastní skutkovou verzi, že rozhodnutí mu bylo doručeno uložením na poště, aniž však k takovému způsobu doručení byly dány zákonné podmínky, jelikož se v předmětné době v místě doručování nezdržoval.

I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; závěr o jeho vykonatelnosti založil na vlastních skutkových tvrzeních (jež ovšem navíc nemají oporu ve spise nalézacího soudu, konkrétně v doručence splňující požadavky kladené na veřejnouu, z níž plyne, že vykonávaný titul mu byl doručen v souladu s podmínkami předepsanými ustanovením v rozhodném znění, jelikož adresát, ač se v místě doručení zdržuje, nebyl přes písemnou výzvu opakovaně zastižen) odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Vady řízení (povinný ostatně sám výslovně uplatněný dovolací důvod kvalifikuje jako vadu řízení ve smyslu písm a/ , zatímco dovolací důvod podle pouze odkazem na toto ustanovení ohlašuje), které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelem vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení exekučního titulu), však – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle ( ) být nemohou.

Pouze subsidiárně budiž uvedeno, že bez významu není ani okolnost, že povinný v odvolání ani netvrdil, že se na adrese uvedené na doručované zásilce nezdržoval v době doručování exekučního titulu, nýbrž že v tomto odvolání, podaném poštovní přepravě 21. 9. 2005 (tedy po více než 4 a půl letech po doručování titulu) pouze uvedl, že se na této adrese nezdržuje „dlouhodobě“. Tvrzení, že se na uvedené adrese nezdržoval již v době doručování exekučního titulu, přednesl – nově, a tedy v rozporu s ustanovením – teprve v dovolání.

Námitka týkající se podpisu směnky se vztahuje k věcné správnosti vykonávaného titulu; tu však exekuční soud – vázán vykonávaným rozhodnutím nalézacího soudu – oprávněn přezkoumávat není.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (, věta první, ) podle ustanovení , věty první, a odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení bude rozhodnuto v režimu ustanovení hlavy VI. ( a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2007

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu