Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 705/2007

U S N E S E N Í

Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Brně p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. , byl obviněný V. O. uznán vinným v bodě 1/ trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a v bodě 2/ trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Podle § 238 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) byla poškozená Bc. E. P., bytem B. S., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný:

1) dne 6. 8. 2005 kolem 09.00 hod. v prodejně nábytku společnosti I. D., s. r. o., na ul. k. J., B., kde je zaměstnán, poté co mu majitelka společnosti a jeho bývalá manželka Bc. E. P., trvale bytem B., ul. S., na jeho žádost odmítla zapůjčit osobní automobil tov. zn. Citroën C5, který je majetkem shora uvedené firmy a který ona výhradně užívala, vzal si bez jejího svolení z prodejního stolu klíče od vozidla, kam je po příchodu do prodejny majitelka odložila, a přes její výslovný nesouhlas a opětovné výzvy, aby jí klíče vrátil, tak neučinil, požadoval po ní odškodné ve výši 1.500.000,- Kč, když se pokoušela mu vytrhnout klíče z ruky, udeřil ji otevřenou dlaní na pravou tvář, i s klíči z prodejny odešel, na parkovišti si vzal shora uvedený automobil, se kterým odjel, a tento pak bez souhlasu majitelky užíval nejméně do 2. 9. 2005,

2) dne 6. 8. 2005 kolem 18.00 hod. v bytovém domě na ul. S. v B., poté, co zaklepal na dveře bytu své bývalé manželky Bc. E. P., kde za doby trvání manželství společně bydleli, a poté, co Bc. E. P. dveře otevřela, ji odstrčil, dveře rozrazil, vnikl do předsíně bytu, kde ji fyzicky napadl, a to tím způsobem, že jí dal facku otevřenou dlaní do levé části obličeje, poté jí podrazil nohy až upadla na zem, kde ji asi osmkrát udeřil pěstí do horní části těla, a to do levé ruky a levého boku, kopal ji do levé nohy, vulgárně jí nadával, že je kurva a hajzl, že mu zničila život, vyhrožoval jí, že ji zabije, pokud mu nedá částku 1.500.000,- Kč, a v době, kdy se jí podařilo vstát, tak si vzal z věšáku zde pověšené druhé klíče od osobního automobilu tov. zn. Citroën C5, majitele společnosti I. D., s.r.o., a tyto jí odmítl přes její opakované výzvy vrátit, odmítl opustit byt, kde setrval i v době, kdy se do bytu dostavil na telefonické zavolání poškozené její bratr, a poté její matka se svým manželem, kteří jej následně opakovaně vyzývali, aby opustil byt, když obžalovaný neustále opakoval, že z bytu odejde, až mu poškozená dá částku 1.500.000,-Kč, a z bytu odešel poté, co si připravil do přepravky věci, které dostal darem od své babičky a na které mu jeho babička přispěla, a poté, co mu tuto přepravku s věcmi odnesla poškozená na chodbu před byt, když tímto svým jednáním způsobil poškozené zranění, a to podlitinu na zádech v oblasti pravé ledviny, na levé paži, na levém předloktí a na hřbetu pravé ruky, přičemž toto zranění nevyžadovalo léčbu, ale pouze doporučené fyzické šetření.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2006 Krajský soud v Brně. Ten jej svým usnesením sp. zn. podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal V. O. jako osoba oprávněná dovolání, a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že odvolacím soudem byl vyzván k odstranění vad blanketně podaného odvolání a že mu tato výzva byla doručena dne 24. 11. 2006. Povinnosti stanovené výzvou soudu dostál, pokud prostřednictvím svého obhájce dne 29. 11. 2006 doplnění odvolání odeslal soudu faxem a hned následující den i poštou. Podle (dovolatel zřejmě míní tr. ř.) lze podání učinit mj. i telefaxem. Pokud tak v poslední den běhu soudem stanovené pětidenní lhůty učinil, splnil to, k čemu byl soudem vyzván, tj. odstranil vady podaného odvolání. Dle názoru dovolatele tedy odvolací soud pochybil, pokud dle tr. ř. odmítl podané odvolání, neboť k takovému postupu nebyl ex lege v takové situaci oprávněn.

Nad rámec této argumentace dovolatel dodává, že podle jeho názoru by soud neměl důvod k odmítnutí podaného dovolání ani v situaci, kdy by odůvodnění jeho odvolání bylo skutečně podáno pouze k poštovní přepravě dne 30. 11. 2006, tedy den po uplynutí odvolacím soudem stanovené lhůty k odstranění vad odvolání, neboť v době, kdy o odvolání soud rozhodoval, tj. dne 19. 12. 2006, bylo již odvolání prosté vad a tedy měl o něm věcně rozhodnout.

V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). V rámci tohoto vyjádření potom dospěla k závěru, že v daném případě byla stanovená pětidenní lhůta pro odstranění vad odvolání dodržena, neboť obhájce obviněného převzal výzvu k odstranění vad odvolání dne 24. 11. 2006 a dne 29. 11. 2006 bylo faxováno doplnění odvolání. Z tohoto důvodu státní zástupkyně navrhuje, aby na podkladě podaného dovolání bylo usnesení Krajského soudu v Brně zrušeno a aby byla věc tomuto soudu přikázána k novému projednání a rozhodnutí.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr.ř. a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze uplatnit tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až k) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo jestliže byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

V posuzovaném případě dovolatel tvrdí, že byl odmítnut jeho řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž by k tomuto odmítnutí byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem. Konkrétně uvedl, že nebyly naplněny podmínky obsažené v § 253 odst. 3 tr. ř. spočívající v nesplnění obsahových náležitostí odvolání, neboť soud nesprávně posoudil uplynutí (resp. neuplynutí) stanovené lhůty pro odstranění vad podaného odvolání. Na základě takto koncipovaného obsahu dovolání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podané dovolání je svým charakterem s uplatněným dovolacím důvodem v souladu a na základě věcného přezkoumání věci i důvodné.

Jestliže Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. odmítl podané odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. se strohým odůvodněním, že „podané odvolání bylo sice odůvodněno, ale ne ve smyslu § 249 odst. 1 tr. ř. a ne ve stanovené pětidenní lhůtě, neboť bylo podáno poštou až dne 30. 11. 2006“, pak toto tvrzení nelze s ohledem na obsah trestního spisu akceptovat.

V prvé řadě nelze z citovaného rozhodnutí nikterak vyrozumět, v čem odvolací soud spatřoval nesoulad obsahu podaného odvolání s ust. § 249 odst. 1 tr. ř., neboť jak zmíněné usnesení samotné (včetně odůvodnění), tak ani protokol o neveřejném zasedání ze dne 19. 12. 2006 toto tvrzení nikterak nekonkretizuje.

Především však Nejvyšší soud shledává v postupu Krajského soudu v Brně vadu spočívající v tom, že tento soud se sice v odůvodnění svého citovaného usnesení zmiňuje o datu podání doplnění odvolání k poštovní přepravě (30. 11. 2006), zcela však ignoruje skutečnost, že předmětné podání bylo dne 29. 11. 2006 (a tedy ve stanovené lhůtě dle § 60 odst. 1 tr. ř.) podáno faxem, tedy řádným způsobem ve smyslu ust. § 59 odst. 1 tr. ř. Namítá-li dovolatel tuto skutečnost, pak tak činí právem, neboť fakt, že Krajský soud v Brně toto podání učiněné telefaxem obdržel již 29. 11. 2006, je z obsahu trestního spisu nesporný (viz č. l. 235).

Obdobně jako ohledně samotného obsahu tohoto podání, tak ani ohledně jeho podání (resp. přijetí soudem) telefaxem dne 29. 11. 2006 není v předmětném usnesení soudu druhého stupně, ani v protokolu o neveřejném zasedání žádná zmínka, natož jakékoli právní zhodnocení.

Za uvedeného stavu věci Nejvyššímu soudu nezbylo než konstatovat, že podané dovolání je důvodné, když v daném případě byl naplněn dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť byl podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnut řádný opravný prostředek (odvolání) obviněného, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí.

Z tohoto důvodu Nejvyšší soud zrušil jednak napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jednak i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém rozhodování je odvolací soud vázán právním názorem, který v tomto usnesení vyslovil Nejvyšší soud (§ 265s odst. 1 tr. ř.). Trestní věc obviněného se tak znovu vrací do procesního stadia řízení před odvolacím soudem, proto bude na odvolacím soudu, aby se znovu pečlivě vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v dovolatelem podaném odvolání. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit ve veřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. července 2007

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka